Úvodem se Horská vyjádřila k otázce, zda se již česká ekonomika odrazila ode dna, nebo zda stále klesá. „Kdybyste mi tuto otázku dal ještě před vypuknutím válečného konfliktu na Ukrajině, tak bych mohla říci, že ano. Odrážíme se ode dna a míříme na úroveň, na níž z hlediska ekonomického růstu jsme byli před covidem. Ale situace se bohužel tak radikálně změnila dalším šokem, dalším úderem pro českou – a nejen českou - ekonomiku, že toto už nemůžeme konstatovat, ale naopak počítáme s tím, že ačkoliv ekonomika na začátku letošního roku byla relativně robustní, rostla vysokým tempem přes 4 %, očištěno dokonce o inflaci, tak bohužel ke konci roku sklouzneme k nějaké řekněme stagnaci. A vlastně stagnace pro nás bude dobrou zprávou, protože stále ještě nevíme, jestli se situace nebude dále přiostřovat,“ míní Horská.

„Stále je ve hře i ta pesimističtější varianta, to znamená takzvaně faktor Putin, pokud se rozhodne udělat něco neočekávaného, něco dramatického; asi nejvíc by nás bolelo vypnutí plynu nebo výrazné omezení dodávek plynu, tak bohužel ani mělkou recesi v české ekonomice nemůžeme vyloučit. A velký otazník visí nad rokem 2023, tedy nad příštím rokem. Proč? Protože to zpomalení ekonomik se týká celé Evropy. Amerika na tom bude lépe. Amerika nemá na svém kontinentu válečný konflikt. Amerika není tolik závislá na dovozu ruských či ukrajinských surovin, energetických surovin,“ dodala Horská.

„Co nás ekonomy ještě trochu děsí, je zpomalení čínské ekonomiky. Protože ještě na začátku letošního roku jsme doufali v oživení čínské ekonomiky, v oživení asijských ekonomik, ale další opětovná vlna covidu ukazuje, že ta strategie nulové tolerance vůči covidu nese výrazné ekonomické náklady. A zpomalení Číny jako významného importéra je pro nás velké riziko, velký otazník. Pokud zpomalí Německo, zpomalíme my. Když Německo dostane rýmu, my máme úplnou chřipku,“ podotkla.

• ONLINE: Válka na Ukrajině

Podle jejích slov je dobře, že vláda připravuje strategii pro případ, kdy by byl plyn či jiný zdroj energie vypnut. „Musíme posílit odolnost české ekonomiky. Musíme udělat některé reformy, které se tady odkládají už desítky let. Ono to možná zní utopicky, že v době krizí, v době šoku, bychom měli dělat reformy, ale já na druhou stranu řeknu: Kdy jindy? Jednoznačně se ukazuje, že ty reformy jsou potřeba. A začnu trhem práce. Protože to je také důvod, proč máme v české ekonomice nadprůměrně vysokou inflaci. Netvrdím, že nejvyšší, ale nadprůměrně vysokou inflaci ve srovnání s jinými evropskými zeměmi. To znamená, že v naší ekonomice je navzdory všem těmto šokům vlastně plná zaměstnanost. My máme neobsazené volné pozice v řádu tří stovek tisíc. My máme vlastně počet nezaměstnaných, který ani nepokryje ty volné pozice, takže lidé, kteří opravdu chtějí pracovat, tak mohou pracovat. Firmy spíš čelí nedostatku pracovních sil, a tudíž je to vidět i na růstu mezd,“ poznamenala Horská.

„Další problém je trh nemovitostí. Jenom se podívejte, kolik bytů chybí, a nejenom ve velkých aglomeracích, ve velkých městech, ale začínají chybět byty vlastně i v těch aglomeracích, které slouží a jsou v dojezdové vzdálenosti větším krajským městům. To je další důvod, proč máme vyšší inflaci. Bavme se také ale o energetické bezpečnosti, protože na té vůbec předchozí vlády, minimálně tři poslední, vůbec nepracovaly. Naše závislost na dovozu ruského plynu, sice přes Německo, je 99 %, jsme plně závislí. Toto nelze změnit najednou, ale lze udělat kroky, které tu naši závislost sníží, ale hlavně připravit takové investice do plynovodů, ropovodů, do výroby elektrické energie...“ dodala ekonomka Horská.