Ministerstvo vnitra však detaily probíhajícího tendru nechtělo komentovat, a jména kandidátů se proto také zatím zveřejňovat nebudou. Ale výběrová komise už zasedne a na čtvrtek odpoledne jsou naplánovány pohovory s kandidáty na klíčového úředníka Česka. Jedním z horkých adeptů je podle informací LN Jiří Nováček, první náměstek ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost.

LN považují za pikantní, že právě Nováček předsedal komisi, která vybírala takzvaného superúředníka už loni v prosinci. Podle vyjádření tiskového odboru Ministerstva vnitra však v nové výběrové komisi již nezasedá. Před Vánoci původní komise konstatovala, že nikdo z tehdy tří přihlášených nesplnil formální požadavky. Ty se týkaly především prokázání znalosti cizích jazyků. Vláda následně přehodnotila požadavky a dva dny před Štědrým dnem oznámila, že uchazečům postačí, pokud osvědčení o znalosti cizího jazyka předloží do konce roku 2015.

Vláda chce superúředníka jmenovat do poloviny ledna. Obsazení této pozice předpokládá zákon o státní službě, který schválila sněmovna i přes veto prezidenta loni v říjnu. Úkolem náměstka ministra vnitra pro státní službu bude uvést zákon do praxe.  

Je třeba vybrat i personálního ředitele

Pro plynulý přechod na nový systém bude neméně důležité vybrat personálního ředitele sekce státní služby. Ten bude mít spolu s náměstkem pro státní službu za úkol dbát na bezproblémový chod byrokratického aparátu i přípravu tendrů na jednotlivé pozice. LN pokazují na to, že toto výběrové řízení se nekoná, respektive tendr byl vyhlášen loni v listopadu spolu s výběrem superúředníka, ale přihlásil se do něj pouze jediný uchazeč a tendr byl následně zrušený. O funkci měl zájem Karel Kortánek, šéf kabinetu náměstka ministra obrany, a údajně z formálních důvodů byl vyřazen. Proti rozhodnutí se odvolal a čeká na závěry. O jeho odvolání proti výsledku má rozhodovat Úřad vlády.

Zákon o státní službě však provázejí kontroverze nejen kvůli způsobu výběrových řízení. Česko kritizuje i Brusel, který požaduje urychlené přijetí doprovodných předpisů včetně regulí způsobu odměňování úředníků, jinak hrozí zastavením toku peněz z Evropské komise. Pokud Praha s Bruselem nedojedná kompromis, nemusí se spustit čerpání z programového období na roky 2014 až 2020, v němž je pro ČR vyčleněno přes půl bilionu korun.