Několik pietních akcí dnes v Praze uctí památku obětí komunistické totality

26.06.2022 6:15 | Zprávy

Lidé si dnes v Praze připomenou oběti komunistického režimu. Pietní akce se uskuteční v Ďáblicích a na Vyšehradě. Den památky obětí komunistického režimu připadá na 27. června. Tentýž den uplyne 72 let od popravy právničky a političky Milady Horákové, jíž je věnována jedna z dnešních piet.

Několik pietních akcí dnes v Praze uctí památku obětí komunistické totality
Foto: ustrcr.cz
Popisek: Milada Horáková popravená v roce 1950

Na Ďáblickém hřbitově se od 10:00 uskuteční pietní akt pořádaný Sdružením bývalých politických vězňů. Lidé uctí mrtvé u pomníku na čestném pohřebišti popravených a umučených politických vězňů a příslušníků druhého a třetího odboje. V Ďáblicích leží v hromadných hrobech kolem dvou stovek obětí komunistického režimu.

Odpoledne si lidé připomenou odkaz Milady Horákové u vyšehradské baziliky svatého Petra a Pavla a nedalekého symbolického hrobu Horákové. Pieta začne od 16:00. Horáková, právník Oldřich Pecl, bývalý štábní strážmistr SNB Jan Buchal a historik a kritik Záviš Kalandra byli 8. června 1950 ve vykonstruovaném procesu odsouzeni k trestu smrti. Všichni byli popraveni 27. června. Místo uložení ostatků Horákové a Kalandry je neznámé. Urny s popelem Pecla a Buchala podle badatelů skončily v hromadném hrobě na motolském hřbitově v Praze. Rozsudky byly zrušeny v roce 1968, soudní rehabilitace popravených však nastala až po roce 1989.

Na Vyšehradském hřbitově bude od 17:00 také pieta připomínající násilnou likvidaci řeholních řádů v někdejším Československu. Takzvaná Akce K začala 14. dubna 1950 zásahem proti mužským řeholním řádům, druhý zásah byl proveden v noci z 27. a 28. dubna. V létě téhož roku následovala Akce Ř zaměřená proti ženským řeholním řádům, která se ve dvou vlnách odehrála mezi červencem a zářím. Připomínka se uskuteční u památníku věnovaného řeholníkům a řeholnicím, kteří se stali oběťmi nacistické a komunistické totality.

Podle historiků bylo z politických důvodů po roce 1948 popraveno kolem 250 lidí. Nejméně 4500 osob pak zemřelo ve vězeních a lágrech v důsledku umučení nebo špatných životních podmínek. Za poslední osobu popravenou v Československu z politických důvodů badatelé považují Vladivoje Tomka. Ten byl v pankrácké věznici popraven 17. listopadu 1960 v 27 letech.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: čtk

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat

Co myslíte, že bude nyní s Ukrajinou?

Trump přeci dávno deklaroval, že pomoc Ukrajině omezí. Myslíte, že má Ukrajina bez USA šanci Putinovi vzdorovat? Že EU dokáže pomoc ze strany USA nahradit? Podle mě je toto začátek konce Ukrajiny-bohužel. PS: Myslíte, že se Trupmovi podaří konflikt ukončit, čímž se před volbami chvástal? A proč se o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Budou se dít věci.“ Za covidu drceni v ČT i vládou, nyní oceněni. Čeští vědci tuší, co vyplave

5:00 „Budou se dít věci.“ Za covidu drceni v ČT i vládou, nyní oceněni. Čeští vědci tuší, co vyplave

Jednou z institucí oceněných Společností pro obranu svobody projevu se stalo Sdružení mikrobiologů, …