Na ruský postoj mají podle Šíra vliv tři aspekty. „První je krize ruské národní identity. Rusové po zhroucení Sovětského svazu nevědí, kde začínají, kde končí, kým jsou, jakým způsobem se identifikovat, k jakým hodnotám se přihlásit,“ uvedl odborník z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. 

Druhý problém je „hluboká krize vládnoucího režimu“. „Ten režim je nepopulární, čím dál více represivní. Útlak je samozřejmě potřeba nějakým způsobem zdůvodnit a dát obyvatelstvu nějaké šidítko, něco, na co by mohli být hrdí, když režim není schopen vygenerovat pozitivní příběh,“ dodává.

Za třetí poukázal na souvislost v aktuální konfrontaci Ruska se Západem a v tom, že se nachází ve stavu ozbrojeného konfliktu s některými svými sousedy včetně Ukrajiny.

„Aby byl režim schopen pro tyto své operace na mezinárodní scéně získat podporu veřejnosti, musí veřejnost mobilizovat. Mýtus Velké vlastenecké války, což je ruská interpretace či ruské přerámování toho, čemu u nás v Evropě říkáme druhá světová válka, je ústředním bodem této ideologické konstrukce,“ dodal Šír.

Ruská kritika zavedení Dne památky obětí invaze z roku 1968 podle něj není izolovanou událostí. „Moskva se prostřednictvím nástrojů narativního válčení snaží vykolíkovat si prostor,“ zdůraznil.

Fištejn jej doplnil, že ruský koncept historie předpokládá, že ruské dějiny jsou nepřetržité. „A jsou ve stoupající řadě od pěti k deseti, tedy každá jejich událost je posunem na kvalitativně vyšší úroveň,“ uvedl.

„Čili rudý oficír, který kdysi zabil svého bělogvardějského spolubojovníka, byl pouze povýšením do vyššího stupně. Až do konce nikdy nebyly propady, nikdy nebyl tento vývoj přerušen. Proto oni nemohou připustit, aby někdo zpochybnil, že i srpen 1968 byl dalším povýšením,“ řekl Fištejn.

Rusko se prý muselo znovu vrátit k představě a k pozicování sebe samotných jako hrdinů, kteří vždy osvobozují zotročené národy a přinášejí štěstí. „Situace z 21. srpna 1968 nepasuje do tohoto obrazu, takže oni nemohli časem nedospět k tomu, že bohužel nemáte právo pamatovat na své oběti, je to kultura zapomnění,“ dodal publicista.