Jiří Paroubek v úvodu tiskové konference ČSSD představil analýzu současné situace mladých Čechů, pokud jde o nájemní bydlení.

Za nájemní byt 60 m2 vynaloží téměř 40 % z mediánu průměrné mzdy. Zaplatí tedy ze svého příjmu více, než ve většině zemí EU. Tedy pokud vezmeme medián mzdy této věkové skupiny u nás 46 000 Kč (je potřeba podotknout, že na tuto částku nedosahují dvě třetiny mladých lidí).

Podle poradenské a auditorské firmy Delloite činil v I. čtvrtletí průměrný nájem v ČR téměř 300 Kč za m2. Tzn., že průměrné měsíční nájemné za byt 60 m2 je téměř cca 18 000 Kč. A existují samozřejmě rozdíly podle lokalit. V Praze je výše nájmu na m2 cca 500 Kč a v Brně cca 400 Kč za m2.

Čistá mzda mladých bezdětných lidí se v Česku pohybuje v průměru kolem 36 000 Kč. Z toho plyne, že mladí lidé zaplatí za bydlení polovinu svého čistého příjmu.

Pro srovnání ČSSD uvádí, že v sousedním Německu je medián mzdy u mladých lidí 102 000 Kč měsíčně. A za byt 70 m2 bez poplatků zaplatí téměř 600 eur, tj. asi 15 000 korun. Za poplatky pak mohou mladí Němci zaplatit dalších cca 200 eur, tedy asi 5000 korun.

Z toho plyne, že mladí Němci zaplatí za nájemné pětinu svého hrubého příjmu. Tedy o polovinu méně než mladí Češi.

V Rakousku je situace obdobná. Medián mzdy mladých Rakušanů činí cca 90 000 Kč, je tedy nižší nežli v Německu. Průměrné nájemné ke konci roku 2023 činilo 634 eur, tedy 15 850 Kč. Z hrubého příjmu tak mladí Rakušané zaplatí za bydlení cca 18 %.

Podívejme se na situaci ve Francii. Tam je medián mzdy u mladých lidí 77 700 Kč a nájemné bez poplatků u nevybavených bytů dosahuje necelých 17 000 Kč. V Paříži jsou pochopitelně ceny nájemného podstatně vyšší nežli v ostatní Francii.

To ovšem neznamená, že je to všude tak jako v uvedených třech zemích západní Evropy. Tedy, že mladí lidé zaplatí vesměs pětinu svého průměrného příjmu za nájemné, zopakoval Jiří Paroubek.

V prvním případě, tedy u soukromé výstavby prvního bydlení mladých lidí, navrhuje ČSSD, aby těmto občanům stát poskytoval bezúročné úvěry do 2 milionů Kč se splatností na 20 let. Z těchto úvěrů by bylo pořízeno první bydlení rodiny, ať už výstavbou nového domu, či bytu anebo rekonstrukcí již existujícího bytu. Úvěry může poskytovat buď státní instituce – Národní rozvojová banka (NRB) anebo na základě smlouvy uzavřené s NRB běžné komerční banky v rámci nabídky vějíře možností financování bytové výstavby, jenž poskytují. Přitom záruka úvěru by se uskutečnila nemovitostí, jež je financována z úvěru.

Zdrojem financování by byl Evropský fond obnovy anebo obecně evropské fondy, ze kterých by byla poskytována dotace Národní rozvojové bance. V prvních, řekněme, 6 – 8 letech, by byla potřeba dotace NRB v rozsahu 5 – 8 mld. ročně. Ze splátek úvěrů by se postupně vytvářel fond pro financování výstavby bytů v dalších letech a po nějakých 8 – 10 letech by byly zdrojem financování bytové výstavby v rámci tohoto programu již jen splátky úvěrů.