Německá ministryně zahraničí Annalena Bearbocková za Zelené plánuje zavřít devět Geothe-Institutů z celkového počtu 158 institutů po celém světě. Rušit by se měly instituty ve Štrasburku, Bordeaux, Lille v Turíně, Janově, Terstu a Rotterdamu. Instituty v italské Neapoli a v americkém Washingtonu mají být pouze zmenšeny. Nový institut má být naopak otevřen na ostrovech Fidži.

Goethe-Instituty mají v zemích podporovat znalost němčiny, pečovat o mezinárodní kulturní spolupráci a zprostředkovávat aktuální obraz Německa. Právě cíle institutů by podle německého online magazínu Tichys Einblick mohly pomoci zmírnit nedostatek kvalifikovaných pracovníků v zemích prostřednictvím kvalifikované imigrace.

Na provoz institutů bylo Německou akademickou výměnnou službou (Deutscher Akademischer Austauschdienst, DAAD) pro rok 2022 vyčleněno 239 milionů eur. V plánu je nyní 24 milionů ušetřit, čehož se má docílit právě uzavíráním institutů nebo snižováním počtu jejich zaměstnanců. Tyto škrty podporuje i koalice CDU/CSU, podporovatelem plánů Bearbockové je i státní ministryně spolkové kanceláře a zmocněnkyně spolkové vlády pro kulturu a média v Scholzově kabinetu Claudia Rothová (Zelení).

Jeden z Goethe-Institutů se nalézá i v České republice v Praze na Masarykově nábřeží. V institutu sídlí největší německá knihovna v České republice. Nabízeny jsou v něm kurzy německého jazyka, probíhají v něm i kulturní akce a výstavy propagující německou kulturu.

Název organizace je odvozen od německého básníka Johanna Wolfganga von Goetha. Institut byl založen v roce 1951 jako nástupnická organizace Německé akademie, která vznikla roku 1925 a jejímž cílem byl „vědecký výzkum a péče o němectví“ v Německu i zahraničí.

Magazín uvedl, že částka 24 milionů, které Bearbocková hodlá na institutech ušetřit, se rovná částce, kterou ročně stojí 350 uprchlíků. Těch je v současné době v Německu přes 60 tisíc, přičemž ročně Německo vyjdou na více než 70 tisíc eur a za rok 2022 na ně Berlín vydal celkem 82 milionů eur.

Zajímavý je i další výpočet magazínu, který uvádí, že za poslední dva roky Německo vynaložilo přes 340 milionů eur na rozvojovou pomoc Palestincům.

V New Yorku 120 členských států OSN hlasovalo pro deklaraci vyzývající k okamžitému příměří v Pásmu Gazy, aniž jasně pojmenovalo terorismus Hamásu. Německo se zdrželo hlasování. „Protože rezoluce nenazývá terorismus Hamásu jeho pravým jménem, nevyzývá dostatečně jasně k propuštění všech rukojmí a nepotvrzuje právo Izraele na sebeobranu, rozhodli jsme se spolu s několika dalšími evropskými partnery nakonec pro rezoluci nehlasovat,“ uvedla Bearbocková po pátečním hlasování.