Šustek v rozhovoru mimo jiné uvedl, že předpokládá, že v zemích někdejšího Sovětského svazu, v Polsku či v Srbsku bude vnímání druhé světové války intenzivnější, už proto, že se tam Němci dopouštěli plošného vyvražďování a ztráty na životech byly tak velké, že se dotkly v podstatě každé rodiny. „Němci tam stříleli lidi na potkání jako králíky, v odboji pak byl – řečeno s malou nadsázkou – každý. Se situací u nás to nelze porovnávat, protože tam byl okupační režim mnohem surovější. Na druhou stranu si nemyslím, že v zemích jako jsou například Norsko, Dánsko či Holandsko, by byl zájem o dějiny okupace větší,“ poznamenal Šustek. 

České historické povědomí o německé okupaci však bylo dle Šustka dost nabouráno. A to nejen komunistickým režimem. „Asi od poloviny devadesátých let se v našich médiích za nepřímého přispění řady politiků a za účasti mnoha novinářů, spisovatelů a filmových tvůrců rozjelo něco, čemu říkám ‚německá postnacistická revizionistická propaganda‘,“ dodal a poukázal na to, jak Václav Havel hovořil o tom, že by se Češi měli Němcům omluvit za odsun. 

Původní text ZDE.

„Myslím si, že my dnešní Češi nemusíme nic odpouštět dnešním Němcům, kteří žádné zločiny nepáchali. Určitě oni nemají co odpouštět nám. Zločin může odpustit jen jeho oběť nebo pánbůh,“ poznamenal Šustek s tím, že naštěstí tu ale žádná nenávist k Němcům není. „Ovšem drzé vydávání obětí za viníky, a naopak, to může u české veřejnosti vyvolat k Němcům averzi,“ řekl.

Závěrem se pak Šustek vyjádřil k tomu, zda si Německo zaslouží připomínání jeho minulosti s nacistickým režimem. „Historie každého národa i jednotlivců je stále relevantní, ať chceme, nebo nechceme. Myslím si také, že zrovna Německo by druhým národům nemělo dávat etická ponaučení a vykládat, co je správné. Já už v současných Němcích ovšem nevidím žádné nepřátele,“ uzavřel.