Incident se odehrál přímo v kanceláři Černého kříže v Saarbrückenu, kam se přišel syrský migrant poradit s třicetiletým psychologem. Mezi oběma muži pravděpodobně vypukl spor a před smrtelným pobodáním spolu svedli boj. Z pohledu psychologa boj o život, který bohužel prohrál. Bližší podrobnosti zatím vyšetřovatelé nesdělili, protože sedmadvacetiletý pachatel ze Sýrie zatím nevypovídal.

Aktuálně se nachází ve zdejší nemocnici s vážnými zraněními, která si pravděpodobně sám způsobil. Policie zatím sdělila, že se s největší pravděpodobností nejednalo o teroristický útok. Oběť utrpěla několik bodnutí nožem a i přes okamžitě oživovací pokusy jeho kolegů nakonec svým zraněním na místě podlehl. Zatím ani není jasné, jestli Syřan k psychologovi docházel již delší dobu, nebo šlo u první návštěvu.

Celý text v němčině naleznete ZDE.

Už teď je ale zřejmé, že se jedná o další ze série případů, kdy se pohostinný přístup německých úřadů vůči migrantům příliš nevyplatil. Zavražděný psycholog poskytoval poradenství pro uprchlíky v rámci projektu „Naděje“ od roku 2014, za přibližně tři roky své práce mnoha z nich pomohl překonat válečná traumata a další osobní problémy. Jeho kolegové z Červeného kříže jsou zděšeni a neskrývají obavy i o svůj život.

„Je to strašné. Obavy mezi našimi kolegy jsou skutečně velké,“ cituje deník Welt mluvčího sárské pobočky Červeného kříže Martina Erbeldinga. Zděšení a šok vyjádřil za své kolegy také prezident německého Červeného kříže Rudolf Seiters. „Celý Červený kříž truchlí za zavražděného psychologa. Myšlenkami jsme s jeho rodinou,“ prohlásil Seiters. K vraždě v Saarbrückenu se vyjádřil také někdejší šéf SPD a ministr financí Oskar Lafontaine.

„Je obzvlášť smutné, že byl napaden a usmrcen člověk, který se snažil pomáhat druhým. Je dobře, že byl pachatel ihned zajištěn policií. V každém případě bychom měli z tohoto incidentu vyvodit nezbytné závěry,“ uvedl Lafontaine, který se stal v roce 2005 členem Die Linke. V samotném Sársku působí při Červeném kříži asi 2500 zaměstnanců na plný úvazek a k tomu navíc asi šest tisíc dobrovolníků. Žádná speciální opatření se však dle mluvčího nechystají. „Při práci s lidmi, kteří mají válečná traumata, vždy existují nějaká rizika.“