Německo považovalo Rusko za spolehlivého dodavatele zemního plynu dlouhých padesát let. Postoj Němců se nezměnil ani po přepadení Gruzie, anexi Krymu, válce o Donbas. Situaci Němci přehodnotili až po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, v únoru 2022.

Německá vláda se s počátkem ruské agrese podobně jako celá Evropská unie rozhodla, že v budoucnu už nebude nakupovat těkavý fosilní zdroj od ruského režimu, ale přeorientuje se na jiné země. Německo tak jako největší ekonomika Evropy během posledních dvou let vyměnilo silnou závislost na trubkovém plynu z Ruska za zkapalněný, dovážený tankery z Ameriky a Kataru.

„Německo si neumí poradit bez levného ruského plynu. Jeho ekonomika bez něj klopýtá, ba upadá, jak dokládá celá sada nejnovějších makroekonomických ukazatelů. Není se moc co divit. Vždyť Západní Německo odebíralo ruský, vlastně sovětský, plyn už od roku 1973. Vypěstovalo si závislost,“ komentuje situaci Lukáš Kovanda.

Tehdy Západním Němcům na sovětském plynu záleželo natolik, že si na „nepřátelském“ území vlastně postavili plynovod, jímž k nim proudil. „Mezi tehdejším Československem a Západním Německem na hranicích natažený ostnatý drát. Pohraničníci pálili do těch, kterým se zachtělo života na Západě... Ale plyn na rozdíl od nich do Západního Německa přes ty samé hranice, přes železnou oponu, hladce proudil. A Kreml inkasoval devizy. A nejen devizy. Západoněmečtí obyvatelé dokonce socialistickému táboru poskytli trubky, z nichž se příslušný plynovod stavěl. Říkalo se tomu ‚roury za plyn‘,“ vzpomněl ekonom.

„Tak moc Západním Němcům na sovětském plynu – a i sovětské ropě – záleželo, že nakonec také hodili do koše třeba i Kennedyho embargo na dovoz ropy ze SSSR právě k nim. Postavili si hlavu, i když v 80. letech zase Reaganova administrativa naléhala, ať se sovětských energií vzdají,“ připomněl Kovanda.

Nyní se podle něj Američanům konečně povedlo Němce zbavit jejich závislosti na ruském plynu: „Konečně, po půl století, se Spojeným státům podařilo Němce zbavit jejich závislosti. A ti jsou z toho teď celí nesví...“ uzavřel Lukáš Kovanda.

Německo si neumí poradit bez levného ruského plynu. Jeho ekonomika bez něj klopýtá, ba upadá, jak dokládá celá sada nejnovějších makroekonomických ukazatelů. Není se moc co divit. Vždyť Západní Německo odebíralo ruský, vlastně sovětský, plyn už od roku 1973. Vypěstovalo si…

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) July 30, 2024

Německo a EU se také v rámci snah o klimatickou neutralitu stále ve velké míře spoléhají na dovoz fosilních paliv, protože domácí zdroje jsou často do značné míry vyčerpány nebo je jejich těžba příliš nákladná. Jak bylo zmíněno, ruská invaze na Ukrajinu a energetická krize postavily otázku závislosti na dovozu do popředí diskuse, přičemž za klíčové řešení je považováno rozšíření obnovitelných zdrojů energie.