„Od zrušení vnitřních hranic jsme částečně ztratili kontrolu nad tím, kdo přichází do Německa a vůbec do celé Evropy. Masivní migrace v posledních letech ukázala, že celá řada bezpečnostních opatření existuje jenom na papíře. Také ochrana vnějších hranic států Evropské unie funguje pouze v oblasti teorie. V případě berlínského atentátníka Anise Amriho jsme viděli, že ozbrojený terorista může bez problémů cestovat po Evropě a nikdo jej nezastaví,“ kritizuje Schulz.

Schulz připomíná, že v případě útoků v Paříži, Nice, Bruselu i nyní v Berlíně bezpečnostní služby atentátníky monitorovaly, ale přesto nedokázaly ničemu zabránit. „V Německu a v celé Evropě bohužel pobývá příliš mnoho jejich následovníků, které není možné z kapacitních důvodů ani monitorovat. To by však neměla být žádná omluva. Nemůžeme jen tak pokrčit rameny a rezignovat na ochranu občanů,“ tvrdí Schulz.

• Celý rozhovor v němčině je ZDE

Schulz konstatuje, že by v rámci prevence mělo být ve veřejném prostoru umístěno více kamer. „V případě zapálení spícího bezdomovce v berlínském metru migranty ze Sýrie pomohlo pořízené video k jejich rychlé identifikaci. Kamery jsou často jedinými svědky těchto incidentů,“ říká Schulz o kamerách, kterých chce více v ulicích měst instalovat i ministr vnitra de Maizière. Naopak vládnoucí levicová koalice v Berlíně další kamery nechce.

Pravomoci státu v oblasti boje proti terorismu jsou podle Schulze dostatečné, ale chybí politická vůle k jejich důslednému uplatňování. „Lidé přirozeně nechápou, jak je možné, že v Německu pobývají desítky tisíc migrantů bez povolení k pobytu a stát není schopen je deportovat. Přitom existují zákony zabývající se porušováním azylového zákona. Ti lidé by měli být aspoň ve vyšetřovací vazbě, když už ne ve svých mateřských zemích,“ poukazuje Schulz.

Vedle zvýšeného počtu kamer ve veřejných prostorech by podle Schulze pomohlo i rozšíření používání elektronických náramků, které by sledovaly pohyb podezřelých radikálů. „Ani toto opatření nemůže zaručit stoprocentní úspěch, ale v kombinaci s monitorováním jejich mobilního telefonu a počítače rozhodně zvyšuje pravděpodobnost, že se jim nepodaří teroristický útok naplánovat, natož zrealizovat,“ říká v závěru Schulz.