Zejména během prosazování sporné vládní novely snižující důchodcům mimořádnou valorizaci penzí v českém mediálním prostoru i na sociálních sítích zaznívaly názory, že jde od vládního kabinetu o správné rozhodnutí, jelikož státu pomůže ušetřit a zároveň se důchodců „tolik nedotkne“, jelikož jim pomáhaly s inflací již předchozí valorizace penzí a oproti tomu se naopak stavěly argumenty upozorňující na nelehkou situaci části seniorů, pro níž je i mírné přidání penzí při současném růstu cen vítanou finanční pomocí.

Podobná diskuze se vedla i v Poslanecké sněmovně, kde z vládních kruhů padaly názory, že je schválení nižší valorizace penzí – v rámci které průměrná měsíční vzrostla od června o 760 korun místo předpokládaných 1770 korun – nutné pro stabilizaci veřejných financí, kdežto opozice hovořila o „okrádání“ důchodců a ohledně kontroverzní valorizaci penzí se obrátila na Ústavní soud.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nižší valorizaci důchodů obhajoval s tím, že se rozevírají nůžky mezi nízko a vysoko příjmovými důchodci a že by nároky na státní rozpočet v letošním roce při původním schématu valorizace znamenaly více než 4,4 miliardy korun a v příštím roce 58,8. „My musíme takto sledovat i potřebnost podpory a pomoci lidem, kteří pracují, zároveň vychovávají děti a jejich ekonomická situace je výrazně složitější než situace důchodců, kterým doposud byly jejich důchody o inflaci plně valorizovány,“ pronesl v únoru Jurečka pro Český rozhlas s tím, že se je třeba dívat optikou „mezigenerační solidarity“.

„Tady je stav, kdy za poslední zhruba rok a čtvrt se změnil poměr průměrné výše důchodu vůči průměrné mzdě, kdy to bylo ještě před rokem a čtvrt na úrovni necelých 41 procent. Teď je to na úrovni 48 procent a v červnu budeme přes 50 procent průměrných důchodů vůči průměrné mzdě,“ vysvětloval ministr, že jde o krok, který podle něj bylo „nutné učinit v zájmu rozpočtu i zájmu fungování naší společnosti, protože potřebujeme pokrývat i jiné výdaje a pomoci jiným částem společnosti“.