Jeho plánované aktivity představila ředitelka knihovny Helena Suchá. Ve správní radě vedle ní zasedne ekonomka Ilona Švihlíková, Zdeněk Zbořil, Ransdorfova dcera Aneta Ransdorfová, předseda odborné historické komise ČSSD Jiří Malínský, hejtman Oldřich Bubeníček a spisovatelka Lenka Procházková. Předsedou vědecké rady by měl být místopředseda KSČM Josef Skála. Patronem knihovny je europoslanec KSČM Jaromír Kohlíček.

50 tisíc Ransdorfových knih v 15 různých jazycích

V knihovně bude 50 tisíc Ransdorfových knih v 15 různých jazycích. Lidé budou moci číst knihy ve studovně a kopírovat si jejich obsah, půjčovat domů si je nebude možné, protože některé z nich jsou velmi cenné a jedná se někdy prý i o jediný výtisk v Evropě. Dále budou přístupné Ransdorfovy rukopisy, výstřižky, poznámky, knihy, které Ransdorf napsal. Dále i jeho trilogie, která nestihla vyjít.

Podle Heleny Suché by se knihovna chtěla zařadit mezi prestižní evropské knihovny. Ransdorfovo poselství je dle ní velmi silné, on sám velkou část života prožil s knihami. „Jeho sokové se jeho velikosti báli,“ řekla. „Byl to člověk, který se rozdával druhým – mnohdy i na úkor sebe samého,“ dodala. Vedení KSČM výslovně odmítlo, aby v knihovna sídlila v budově sídla strany, a tak prozatím sídlí v Nuslích. Instituce má být ale levicová a nadstranická.

Místopředseda KSČM Josef Skála upřesnil, že pronájem je zdarma a že je instituce mimo stranickou půdu, aby nemohla být obviňována z politikaření.

Odpověď najdeme

Instituce se dle Suché bude také snažit vypátrat, co se doopravdy stalo ve Švýcarsku a co stálo za úmrtím Miloslava Ransdorfa. Zmínila několik nejasností – proč byl zatčen, aniž by švýcarská policie ho nejprve legitimovala o ověřila si jeho totožnost, proč byl zadržen, i když měl imunitu poslance europarlamentu, proč nebyl informován český ministr zahraničí, a pokud ano, proč neinformoval Ransdorfovu rodinu… „Nenecháme to spát. Odpověď najdeme, ať to bude trvat jakoukoli dobu,“ řekla Suchá.

Ransdorfova vdova Vlasta řekla, že z ministerstva zahraničí jí byla přislíbena pomoc, ale již rok se vůbec nic neděje, a když žádají o informace švýcarskou stranu, ta nekomunikuje.

První rok bude instituce především knihy evidovat – 50 tisíc je obrovské číslo. Instituce chce financovat svou činnost z příspěvků členů spolku, sponzorských darů, veřejných sbírek, dotací či grantů. Spolek plánuje i veřejné debaty.