Co si myslíte o megalomanském záměru výstavby Nádrže Kryry na Žatecku – u Mukoděl na řece Blšance? Záměr je jistě užitečný jak pro závlahu, tak jako ochrana před povodní. Pominu-li možnost vyvlastnění okolních pozemků a spekulace o politických zájmech, tak současně s výstavbou na druhou stranu dojde k likvidaci krajinně důležitých útvarů a lesů, které samy o sobě přece stahují potřebnou vodu…

Tuto oblast znám. Samozřejmě se dá říct „Babo, raď“. Je to jakási Sofiina volba. Každopádně já považuji za dominantní – z hlediska současného i perspektivního – zadržování vody v krajině. A jestli tam rostou nějaké významné květiny (já je také chráním celý život), tak existuje způsob, jak to řešit. A tento způsob zná i zákon o ochraně přírody – lze udělat jejich přenos na jiné vhodné místo, protože kolem řeky Blšanky nejsou tyto rostliny jen na jediném místě. O kousek dál rostou také, a dá se tedy udělat kvalifikovaný transfer. Toto je řešitelné.

Já prostě preferuji vodu.

Sice patřím ke kritikům současné teorie globálního oteplování (zdůvodnil zde), to ale neznamená, že nerespektuji zvyšování teplot, které může probíhat ještě poměrně dlouhou dobu.

Bez vody v naší kotlině dopadneme žalostně – všechny možné způsoby, jak vodu zadržovat, proto upřednostním.

Nemělo by se devastující sucho přece jen řešit nějak rychleji, když je teď, a každý rok je nevratný jak pro zemědělce, tak krajinu obecně?

Pochopitelně naprosto dominantní je zadržování vody v zemědělských půdách. V těch lesních se toho totiž nedá moc co dělat. Na horách nejsou hluboké půdy, tam se toho moc nezadrží ani neudělá. Zemědělské půdy mohou být tím největším akumulátorem vody. Pokud se k tomu budeme správně stavět!

Ale oni vymysleli program s 50 různými opatřeními a to hlavní tam není! To nejdůležitější musejí prostě dělat zemědělci, aby do půdy dostali organiku: musí se podporovat živočišná výroba, aby se tvořil hnůj. Aby se prostě respektovaly zásady hospodaření na zemědělské půdě, které jsou propracované.