V rozporu s Ústavou se jí zdá bod, podle něhož může na prezidenta kandidovat i ten, kdo získá 20 popisů poslanců, nebo 10 podpisů senátorů. Zwyrtek Hamplové se nezdá fér, že podpis jednoho poslance či senátora má mnohem větší váhu než podpis obyčejného člověka, kterých se pod jednu kandidaturu musí podepsat nejméně 50 tisíc.

„V zákonné úpravě volby prezidenta jsou totiž dle mého názoru nedůvodně preferováni poslanci a senátoři, kteří mohou podat kandidátní listinu bez povinnosti přiložit petici podepsanou nejméně 50.000 občany, a nic na tom nemění jejich limitace počtem deseti (v případě senátorů) nebo dvaceti (v případě poslanců). Návrh kandidáta na kandidátní listině podepsaný deseti senátory nebo dvaceti poslanci v porovnání s povinností přílohy petice s padesáti tisíci podpisy občanů vytváří abnormálně a zcela nedůvodně nerovné podmínky, které popírají rovnou volební soutěž kandidujících osob, vytvářejí z poslanců a senátorů nedůvodně privilegovanou skupinu, kdy význam jejich podpisů jako občanů je v jednom případě pět tisíc krát vyšší, v jednom případě dva a půl tisíce krát vyšší, než občana ČR bez některé z těchto funkcí, a tím je narušena výrazně rovnost v právech občana dle čl. 1 LZPS (Listiny základních práv a svobod),“ napsala senátorka na Facebooku.

Osobně nevidí důvod pro to, aby podpis jednoho poslance či senátora měl větší váhu.

„Používání a výklad zákona o volbě prezidenta republiky je tak v rozporu rovněž s čl. 22, protože soutěž politických sil není soutěží rovnou, ale za odlišných podmínek podle druhu podávaných kandidátních listin, tedy podle toho, kdo ji podává. Právo podpořit určitou osobu pro její kandidaturu v přímé volbě prezidenta musí být rovné pro všechny občany, tedy nelze přičítat jinou právní sílu podpisu občana jen pro výkon funkce, která nijak s volbou prezidenta nesouvisí, a fakt, že senátoři ani poslanci nejsou povinni přiložit petici s 50.000 podpisy ke kandidátní listině, vytváří jasnou nerovnost podmínek pro jednotlivé kandidáty, neboť danou nerovností významu podpisů občanů (kdy jednu kandidátní listinu podpořit musí, jinou nikoli) je zcela popřena rovná volební soutěž ve více rovinách,“ pokračovala senátorka.

V obecné rovině uvedla, že přímou volbu prezidenta považuje za skvělou věc, ale její legislativní úprava je z jejího pohledu velmi slabá. A některý z prezidentských kandidátů by teoreticky s poukazem na nerovnost senátorského hlasu mohl vyrazit se stížností k Ústavnímu soudu ČR a podle Hamplové by mohl i uspět.