„Nestačí prostě od běženců očekávat, že přijmou naši kulturu, způsob života a ústavu, protože to vše je v mnoha ohledech s islámem neslučitelné,“ píše Schneidtová, která loni za své úsilí integrovat běžence do společnosti dostala ocenění spolkové země Hesensko. O Německu proto říká: nemáme šanci to zvládnout.

Ukazuje se prý zkrátka, že islám do Německa nepatří; a pokud kancléřka Angela Merkelová tvrdí něco jiného, je podle spisovatelky naivní. Připomeňme, že Merkelová vytrvale opakuje, že tuto situaci Němci zvládnou. „Islám není s německou kulturou kompatibilní. A jen tak tvrdit, že islám k Německu patří, je jen prázdné gesto, kterým se nic nevyřeší,“ pokračuje spisovatelka. Muslimové přicházejí do Německa ze zemí, kde si ženy a muži opravdu nejsou rovni a nějaké integrační kurzy to podle Schneidtové nenapraví. Manželé navíc mohou návštěvu kurzů manželkám zakázat a svést to třeba na zdravotní důvody. A co s tím udělají německé úřady?

Němci se prý začínají probouzet ze snu o snadné integraci. Lidé spíš otupěli. Občané, kteří zůstávají v této záležitosti aktivní, jsou výrazně nakloněni pro uprchlíky, nebo stejně významně proti nim. Nějaká pozice mezi těmito dvěma póly prý neexistuje. Ke zklidnění situace nepomáhají ani občasné útoky azylantů.

„Autorka popisuje například hádku v ubytovně, po níž jeden ze zaměstnanců skončil v nemocnici. Na otázku, proč azylant muže napadl, dostala stručnou odpověď: neprojevil mu prý dostatek respektu,“ dodává pro dokreslení deník.