Vláda uvažuje o posílení pravomocí ombudsmana, resp. ombudsmanky a Šabatová to vítá. Líbila by se jí např. možnost obracet se na Ústavní soud a předkládat návrhy na rušení zákonů. Pokud by tuto možnost ale nedostala, rozhodně nebude „házet flintu do žita“ a bude se dál snažit lidem pomáhat.

Hned v úvodu si ovšem posteskla, že diskriminovaní lidé v Česku se nechtějí obracet na soudy mnohdy i proto, že na to nemají peníze. Šabatová by proto přivítala i možnost, aby mohla jako ombudsmanka podat veřejnou žalobu. Možnost obrátit se na Ústavní soud by využila tehdy, kdyby ji vláda či poslanci nepomohli s tím či oním legislativním problémem.

Ano žalobě za romskou diskriminaci a kvótám pro uprchlíky

Ve druhé polovině pořadu došlo i na žalobu figurantky, která žádala o ubytování, ale vystupovala jako Romka a majitel bytu jí odmítl byt pronajmout. Kdyby už Šabatová měla možnost podávat veřejnou žalobu, tady by to neudělala. Odmítnout někoho, protože je Rom, zakazuje diskriminační zákon, a to bez jakýchkoliv výjimek. Ale ta veřejná žaloba se hodí jen tehdy, když je zcela jasné, že dochází k diskriminaci,“ poznamenala.

Jenže co právo na vlastnictví, nemá majitel právo si říci, komu byt pronajme? „Vlastnické právo není absolutní, je omezeno řadou ustanovení. Vy si myslíte, že můžete libovolně přestavovat památkový objekt, přestože vám patří? Nemůžete,“ připomněla Šabatová. V této konkrétní kauze jde podle ní o to, aby nikomu nebylo odepřeno právo ucházet se o bydlení. Jedna věc je ale prohlídka bytu a věc zcela jiná je to, zda nakonec podepíšete nájemní smlouvu. To dělat nemusíte ani podle Šabatové.

Stranou její pozornosti nezůstala ani otázka evropských kvót pro uprchlíky. „Já myslím, že máme společnou evropskou odpovědnost a mimo to se na to pamatuje i v Lisabonské smlouvě, takže ano,“ konstatovala.