Tomu, že se někteří obávají, že zde jsou stále síly usilující o návrat doby, kdy se komunisté dostali k moci, se Dolejš diví o to víc, když tu podle něj nyní není společenská atmosféra, kdy po válce vzrostla prestiž tehdejšího SSSR a kdy Postupimské dohody vytvářely rámec pro geopolitické rozdělení Evropy. Upozornil také na podstatnou a rozporuplnou zkušenost s minulým režimem, kdy i pro KSČM platí, že kritické myšlení předpokládá demýtizovat tehdejší časy. „Je fakt, že na rozdíl od roku 1946 v loňských volbách drtivě vyhrála politická pravice. A přece si někdo nemyslí, že Andrej Babiš chce znárodnit své miliardy,“ dodal Dolejš.

Dále tak zdůraznil, že KSČM rozhodně neupadá při slovním spojení „Vítězný únor“ do rituálního uctívání minulých časů. Za velmi důležité považuje i tři věci. „Zaprvé, po válce si naděje na lepší život většina populace nejen v Československu spojovala se socializací poměrů. Zadruhé přes ústavní převzetí vládní moci bohužel přišlo s novým režimem zneužívání moci,“ řekl Dolejš a zatřetí dodal, že kromě nesporné sociální emancipace a jistého budovatelského elánu poškodila represe použitá k udržení dobytých pozic samotný ideál socialismu a vedla nakonec k prohře režimu v roce 1989.

Podle Dolejše je snad pozorovatelné, že KSČM od svého vzniku v roce 1990 neprosazuje žádné nedemokratické principy a její program je naprosto v souladu s ústavním pořádkem a lidskými právy. „Neútočí na žádnou kategorii občanů jako extremistická pravice a občanské svobody chce spíš rozšiřovat, v žádném případě omezovat. Obavy ve společnosti z minulosti mají dnes spíše psychologicky symbolické příčiny,“ míní Dolejš, který je přesvědčen o tom, že odpovědí na tyto obavy je, že radikální pokrokářství dnešních komunistů má v základech důsledně demokratický charakter spojený s trvalou distancí od zneužívání moci.

„Je na historicích, aby se co nejobjektivněji věnovali některým aspektům tehdejší změny režimu,“ dodal a zmínil, že zaměřit by se mohli například na pozadí rozhodování ministrů za sociální demokracii, které bylo podmínkou pro ústavnost výměny Gottwaldovy vlády. Poslanec také trvá na tom, že se sice komunisté stále hlásí k socialistické myšlence, ale kriticky a nečernobíle poučeni z vlastní minulosti. „Bylo by zaslepeností nevidět, že autentická moc lidových mas byla nakonec nahrazena represivním nadvládím zmonopolizované státostrany,“ dodal s tím, že cíl sociálně spravedlivé společnosti zvedají jako potřebný, protože jsme oné sociální spravedlnosti i dnes mnohé dlužni.

Původní text ZDE.

Na závěr podotkl, že legitimita transformované KSČM je dnes navíc dána nejen řádnou registrací strany po roce 1989, ale opakovaně stvrzovaná volbami posledních 29 let. Vliv KSČM je dnes podle Dolejšových slov dán spíše schizmatem na pravici, kdy se kmotři s oligarchou do té míry drží navzájem pod krkem, že zablokovali uplatnění jasné pravicové většiny.

„Krajností se může někomu jevit spíše SPD, která kritizuje svobodu pohybu a právo víry odlišných, často se vymezuje negativně na kulturně-etnickém principu,“ řekl Jiří Dolejš a doplnil, že v povolebním jednání se dnes KSČM netlačí do vedení ministerstev. „Požaduje jen větší vstřícnost pro zájmy svých voličů v programovém prohlášení vlády. V tomto kontextu jsou paralely dneška s Únorem 1948 vskutku absurdní,“ uzavřel.