Hned v úvodu Kusturica zdůraznil, že vůbec není pravda, že by byl nežádoucí osobou v evropských filmových kruzích kvůli podpoře ruského prezidenta Vladimira Putina, jak to naznačil britský deník The Guardian. On to tak prý necítí. A i kdyby to snad byla pravda, je mu to jedno. Netočil filmy pro Putina nebo proti Putinovi, ale stojí si za tím, že Američané v roce 1999 bombardovali jeho zemi, Srbsko trpělo a režisér na to nezapomíná.

„Je to reakce na válku, ve které naše země hodně trpěla, když Američané a spojenci v roce 1999 bombardovali Srbsko. Způsobili v zemi škody, používali kazetové bomby, kvůli kterým má dnes mnoho mých spoluobčanů rakovinu,“ udeřil Kusturica.

Celý rozhovor naleznete ZDE

Na příkladu Srbska se podle něj znovu ukázalo, že „válečnické choutky má Západ proti Východu a ne naopak. Nacisti také chtěli obsadit Rusko, jejich hlavním cílem bylo táhnout ze západu na východ.“ Američané údajně postupují obdobně. Jako umělec cítí potřebu na to upozorňovat a varovat před tím. Poslední americké prezidentské volby sice podle Kusturici ukázaly, že vliv umělců ve společnosti hodně opadl, ale to nic nemění na tom, že by umělci měli být občansky aktivní.

Potřebujeme někoho, kdo bude chránit Východ proti Západu, věří režisér

„Nejsem pro Vladimira Putina, jsem pro rovnováhu ve světě, ve kterém si jeden hráč nemůže dělat všechno, co chce,“ zdůraznil režisér. „Věřím, že menší země jako Sýrie nebo Rusko, které mají energetické zdroje, mají právo chránit si je pro sebe,“ pokračoval.

V minulosti dokonce prohlásil, že by poskytl svůj dvorek pro Putinovy rakety. Když mu to moderátorka Emma Smetana připomněla, srdečně se rozesmál. „To byl jen vtip. Nemůžu uvěřit, že to svět vzal tak vážně,“ žertoval. Obratem ovšem s vážnou tváří dodal, že je třeba obnovit rovnováhu ve světě. Podle Kusturici je třeba, aby existoval silný politik, který bude chránit Východ proti Západu. Takového politika teď Kusturica vidí právě v Putinovi.

Brutální globalizace

Režisér je dále přesvědčen, že lidé potřebují ochránit proti globalizaci, protože právě jí prý můžeme „poděkovat“ za nestabilitu současného světa. „Nikdy v historii nebyl svět tak nestabilní jako je dnes,“ varoval Kusturica. „Nemyslím si, že se mnou můžete sdílet ten pocit, protože žijete v klidné zemi, která dělá úspěšné kompromisy a dobře se v ní žije, ale zbytek světa na tom tak dobře není,“ vyjádřil svůj názor.

„Jedním z důvodů je brutální globalizace, kterou vedou některé nadace, zejména pan Soros, který pokračuje v tom, čím se CIA zabývala v Latinské Americe v 70. letech minulého století: v zakládání fašistických režimů a v poškozování Latinské Ameriky,“ prohlásil rozhořčený Kusturica.

Dnes se prý to samé děje na Balkáně a na Blízkém východě. Svobodné státy jsou tu napadány za provádění svobodné politiky. Když mu ale Smetana připomněla ruskou okupaci Krymu, okamžitě prohlásil, že Krym je úplně jiný případ. Krym je Rusko. „A položím vám otázku, proč se mě neptáte na případ Kosova?“ vypálil Kusturica. „O Kosovu jsem chtěla hovořit za chvíli,“ připustila moderátorka.

Napřed se však vrátila ke Krymu. Ten sovětský vůdce Nikita Chruščov věnoval Ukrajině a podle režiséra dnešní Rusko není Sovětským svazem, takže se na to nedá odvolávat. Naproti tomu Kosovo bylo vždy součástí Srbska a bylo z něj násilím vyříznuto „díky“ destrukci mezinárodního práva. „Takže mezinárodní právo bylo mnohem více a mnohem dříve rozbíjeno Spojenými státy než Ruskem,“ argumentoval režisér.

„Mezinárodní právo bylo nahrazeno právem humanitárním, které dovoluje bombardovat jiné země a přinést jim demokracii s pomocí bomb,“ přisadil si ještě.

Jsem absolutně na straně migrantů

Stranou pozornosti slavného režiséra nezůstala ani migrační krize. Připomněl, že v 90. letech minulého století byli migranty hlavně Srbové, které vyhnala z domovů válka – a proto je dnes jednoznačně na straně migrantů.

„Jsem absolutně na straně migrantů. Vždycky bych vyměnil poklidný život za to, co migranti přinášejí. Migranti jsou nová krev. Ale jsem proti konceptu, v němž jdou všichni migranti do západní a střední Evropy a nejdou např. do Saúdské Arábie nebo do dalších zemí jako je Bahrajn nebo Katar,“ kroutil hlavou Kustirica.

Evropa dnes podle něj doplácí na to, co rozpoutal bývalý americkýv prezident Barack Obama. „Barack Obama, nositel Nobelovy ceny míru, podepsal, aby 27 tisíc lidí zemřelo pod údery dronů. On začal válku v Sýrii,“ je přesvědčen Kusturica.

Putin nestvořil teroristy, Američané ano

V rozhovoru trval na to, že Američané jsou pro svět nebezpečnější než Rusové, protože Rusům jde o stabilitu, zatímco Američané rozsévají chaos. Třeba i za pomoci teroristů, které vyzbrojují. Stačí se prý podívat do Libye.

Smetana se ale znovu vrátila a poukázala na to, že Sovětský svaz v minulosti také dělal těžko akceptovatelná rozhodnutí. Kusturicu už tím hodně naštvala. „Od počátku našeho rozhovoru děláte pořád stejnou chybu, zaměňujete Rusko a Sovětský svaz. Rusko není Sovětský svaz,“ oponoval Kusturica. Zdůraznil také, že je jen umělec a politice se věnuje jen jako občan-amatér, pročež se mu velmi nelíbí, jak si moderátorka hraje se slovíčky a snaží se na něj útočit. Tak to prý cítí. Upozornil moderátorku, že rozhovor ukončí, pokud se to nezmění.

Smetana kontrovala, že jen vede rozhovor se zajímavým hostem a chce, aby diváci slyšeli jeho názory na politiku. „Ale vypadá to, jako kdybych hovořil s někým z amerického ministerstva zahraničí a ne s občanem České republiky,“ rozčílil se Kusturica. Zdálo se mu, že k němu moderátorka nepřistupuje zrovna přátelsky.   

Celý rozhovor uzavřel prohlášením, že se necítí být přítelem Ruska. Cítí se být přítelem světa, ve kterém by proti sobě stály dvě až tři mocnosti, které by spolu uzavíraly kompromisy. Svět by pak byl mnohem stabilnější a nebyl by v takovém chaosu jako je dnes.