Pravidelný přehled mediálních zajímavostí uplynulého týdne se nese tentokrát ve znamení různých podob cenzury. Jednu z nich by rád uplatnil ukrajinský ambasador v Česku. „Jde o kauzu polského filmu Volyň, který odvysílala ČT Art v minulých dnech. Pro ty, kdo ho neviděli, tak film se zabývá historickou událostí, kdy se Ukrajinci v oblasti Volyně dopustili během druhé světové války genocidy na Polácích. Možná si leckdo uvědomí, že Ukrajinci měli i svůj vlastní pluk SS, který se podílel také na potírání Slovenského národního povstání. A jestliže dnes na Slovensku nemají Ukrajince moc rádi, tak je to proto, že téměř každá druhá rodina na Slovensku má nějakého padlého z tohoto povstání a většinou tyto věci šly ani ne tak za německými jako za ukrajinskými jednotkami. To jen na dokreslení, proč vztahy mezi těmito národy nefungují,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Proč nefungují mezi Poláky a Ukrajinci, je také jednoznačné. „Film Volyň o tom vypráví velice naturalisticky, někdy až drsně, ale zřetelně pravdivě. To vytočilo ukrajinskou stranu do té míry, že – a to je naprosto bezprecedentní zásah do jakékoli svobody na území hostitelského státu – ukrajinský velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis kvůli odvysílání filmu apeloval na vedení České televize a předpokládám, že bude také vyvíjet nějaké diplomatické aktivity jiného typu. Ale žádný velvyslanec žádného státu nemá sebemenší právo mluvit do toho, co se objeví v médiích jeho hostitelského státu. Od toho je diplomatem, a nikoli bojovníkem za nějaké svaté pravdy. Může předat tu informaci svým chlebodárcům na ministerstvu zahraničí v Kyjevě, a ti mohou zvážit, co s tím eventuálně podniknout. Ale tohle je pokus o naprosto jednoznačnou cenzuru,“ tvrdí mediální analytik.
Když je třeba, interpretuje se genocida jako nešťastná událost
Diplomat se zlobí, že film je protiukrajinský a že se prý dá vykládat i prorusky. „Dokonce tvrdí, že ty bandy ukrajinských bojovníků vypadají ve filmu ‚jako mnohem větší zlo než nacisté nebo Sověti a chybějí i širší historické souvislosti a vysvětlení, co vedlo k tomu, čemu na Ukrajině říkají volyňská tragédie a v Polsku genocida‘. To mi připomíná z učebnic alibistické interpretace různých historických událostí naší relativně ještě nedávné minulosti a zřejmě také blízké budoucnosti. Prostě něco je genocida, ale nazve se to nešťastná událost. Když napochoduje ukrajinský nacista s vlajkou Banderova pluku do kyjevských ulic, tak je aplaudován, maximálně možná někým označen za radikála. Ale nikdo si netroufne – v našich médiích už zejména ne, ani pan Karas, známý ‚pravdomluvný‘ zpravodaj České televize z Polska, z Ruska a z Ukrajiny – říci, že Bandera byl dějinami jednoznačně odsouzen jako fašista a člověk, který se podílel na zlu a kterého není hodno následovat,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Rovněž v té souvislosti připomíná, že se veřejně nemluví o tom, že nový pozdrav v ukrajinské armádě je „Sláva Ukrajině“ oproti těm předchozím neutrálním. „Toto, pokud vím, byl pozdrav banderovských jednotek. Takže mi to trochu připomíná takové ty Sieg Heil a podobně, má to k tomu velmi blízko. Ale to jsou věci, které se nesmí říkat, protože by mohly naštvat pana velvyslance. Dramaturgie České televize ten film předtím třeba neviděla, a tak ho dala do vysílání s tím, že to je druhá světová válka, a Polsko, že to jsou kamarádi, teď to bagatelizuji. Dali to do programu a netušili, jaký skandál tím vyvolají. Teď budou asi ‚klečet na hrachu‘ nebo jim seberou prémie nebo je vyhodí, co já vím. Ale určitě se to už nebude opakovat, abychom naše ukrajinské přátele v Kyjevě nepohoršovali tím, že náhodou dáme do televize historickou pravdu. To se přece nesmí,“ ironicky podotýká mediální odborník.
Demonstrace multikulturní orientace byla jen podvodem
O druhé cenzurní příhodě informoval v článku pod titulkem „Na propagační fotku školy ve Francii přidali černochy“ server Novinky. „Popisuje situaci, kdy na jakési společné fotografii francouzských studentů umělecké školy Émila Cohla v Lyonu, která byla určena na marketing a propagaci, byli fotomontáží nějakou technologií přidáni černošští studenti a tváře některých žáků byly počítačově upraveny tak, aby vypadaly tmavší. Informovala o tom původně Agence France-Presse, agentura AFP. Mám před sebou ty dvě fotografie, skutečně to tak je. Některé osoby na té původní fotografii nejsou, zato jsou na té, která byla potom zveřejněná v rámci marketingu té školy. Sama škola odmítla, že by to byl záměr zkreslovat realitu a svedla to na nějakou americkou agenturu, která od ní dostala zakázku,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník