Stránský v obsáhlém rozhovoru pro server Svobodné univerzum upozorňuje na negativní efekt, který na lidský mozek má stále častější užívání počítačů a zejména sociálních sítí. „Ty víceméně nepřispívají k dialogu formátu promyšlené argumentace. Tam je víceméně překřikování přes různé osobní postoje, a není to vůbec platforma, která povede k jakémukoliv uklidnění. Navíc sítě jsou samy o sobě návykové, protože tyto sítě a programy jsou vymyšlené tak, aby byly návykové, aby zvedaly hladinu dopaminu, a jsou schválené a domyšlené za pomoci neurologů, kteří tuto návykovou látku měří,“ varuje Stránský.

Sociální sítě podle něj tvoří dokonalý, začarovaný, uzavřený kruh uvažování, který nevede k ničemu dobrému. Jako příklad uvádí politickou nebo občanskou agitaci. „Můžeme tvrdit, že nabízejí obrovské množství informací a mohou vést k rychlým změnám, jako je, dejme tomu, arabské jaro. Ale je prokázáno, že když tlak na sociálních sítích vede k nějaké změně, tak tato změna je neudržitelná, poněvadž není podpořená ničím než tlakem sociálních sítí. Takže lidé jdou na náměstí, nebo něco vytvoří, něco se zakáže a tak dále. Ale jestli se k tomu nepostaví infrastruktura a instituce, tak to vyšumí,“ tvrdí Stránský.

Poté se neurolog věnoval predikci budoucnosti, ve které budou lidé stále častěji pracovat na home office přes obrazovky počítače. I kvůli koronaviru možnost práce přes počítač raketově rostla. „To je pro mě jako neurologa nejdůležitější a nejzajímavější otázka, která vyplývá ze současné situace, a věřím, že potom, co zvítězíme nad koronavirem, že se tím budeme zabývat,“ věští Stránský.

Lidé totiž v posledních letech podle něj zcela změnili způsob fungování, který platil posledních 200 tisíc let. „Mně je skoro 65 let, asi nemalý počet našich posluchačů si pamatuje, že doma jsme měli jeden telefon, který visel na zdi nebo byl na stole, a žádné počítače, ani telekomunikační sítě, nic takového neexistovalo a nic nám nechybělo. Dokonce jsme podle všech průzkumů byli šťastnější, než jsou naše děti, a ony jsou podle všech průzkumů šťastnější než jejich děti. A je to právě tím, že jsme byli a participovali v mezilidském prostředí, kde jsme se koukali jeden druhému do očí, a fungovali biologicky přirozenou cestou,“ má jasno Stránský.

Bojí se zejména neurologických změn, které se kvůli nadměrnému využívání digitálních technologií projeví u dětí. „A teď, právě v rámci této koronavirové situace, vrháme naše děti přesně do tohoto sterilního, nebiologického prostředí, kdy sedí doma a jsou nuceny koukat do obrazovky a poznávat nové obličeje, nové kamarády a kamarádky tak, že je znají jenom z obrazovky. A to je pro jejich formující se mozek absolutně fatální a katastrofické. A nikdo se tímto nezabývá,“ štve Stránského.

Místo toho rodičům radí, aby v době, kdy je de facto povinná on-line výuka, rodiče využili možnost, že mají dítě doma. „Máme možnost přiblížit se svým dětem, a naučit se něco jiného. Ale také máme možnost vytáhnout děti ze školy a učit je trošku něco o lásce, o rodině, vzít je do přírody, být s nimi více a vybudovat v nich empatické vztahy a vlastnosti, které nemohou nikdy získat tím, že budou koukat do obrazovky,“ radí neurolog.