„Dochází k tomu, že do Řecka přijíždí více lidí. Ten nárůst je poměrně značný oproti těm měsícům dřívějším a i tedy oproti loňskému roku, takže ta obava je možná poměrně logická. Zároveň je potřeba si i všímat vlastně, co se děje politicky v tom regionu. A ne vždycky ty kontroly musí být spojené s nárůstem počtu lidí, kteří přicházejí,“ poznamenala Faltová. 

„Češi reagují na to, že kontroly zavedlo Polsko. Ve chvíli, kdy zavedete kontrolu, i když namátkovou, ta opatření se zpřísní, tak ty migrační trasy se snaží tomu státu vyhnout. To znamená, že všechny ty okolní státy vlastně postupují stejným způsobem,“ dodala Faltová. 

„V tento okamžik to riziko, že lidé nedojdou tam, kam chtějí dojít, je poměrně větší, ale neznamená to, že by došlo k tomu, že migrace se sníží, že by to mělo vliv na to, že méně lidí by chtělo přijít do Evropské unie touto cestou,“ podotkla. 

Migrační politika, především ta azylová, je v Evropě v krizi. „Není tu společné řešení. Proto nastupují partikulární řešení, která nejsou řešeními, ale nějakými zátarasy, které vlastně dlouhodobě nemohou být tou odpovědí. Takže kdyby se ty síly více napřely do hledání těch společných postojů a zároveň by směřovaly více k ochraně a k humanizaci toho systému, tak by možná ty dopady byly pozitivnější a efektivnější,“ sdělila. 

Už během noci na středu zadrželi policisté na jižní Moravě první skupiny nelegálních migrantů. „Kontroly plní svůj účel. Ale všichni to vědí, že přes členské státy – Polsko, Česko, Maďarsko – lidé přicházejí, ta hranice je geograficky jasná, takže není to překvapení. Ukazuje to, že ta společná politika není v tomto funkční,“ řekla Faltová.

Dočasné kontroly jsou vyhlášeny na 10 dní. Vyřeší něco? „Nevyřeší. Vidíme to každý rok, opakuje se to, není to situace, která by pak něco zásadně změnila. Nastane zima, kdy se méně migruje, protože ty cesty jsou nebezpečnější, není to reálné pro ty lidi, v zimě, přes hory, ve špatném počasí, cestovat. Takže tím pádem se kontroly zruší a pravděpodobně příští rok to budeme řešit stejně,“ dodala.

Zablokování balkánské cesty podle ní způsobí jen odsunutí problému. „Lidé zůstanou na té cestě, ať už v Chorvatsku, Černé Hoře, Albánii, Řecku. Ten posun nastane, až to bude možné,“ doplnila Faltová, šéfka (dle jejich webu) „lidskoprávní neziskové organizace hájící práva cizinců v České republice“.