V podcastu Rozhovory s Mimi Šramovou zasedli dva poslanci vládní strany Smer Erik Kaliňák a Juraj Gedra a vyvětlili směr, kterým se Slovensko vydává ve vztahu k politickým neziskovým organizacím.
„Už před volbami jsme deklarovali, že nemůžeme akceptovat vměšování politických nevládních organizací do politiky jako takové,“ řekl na úvod místopředseda strany SMER Erik Kaliňák, mimo jiné synovec zakladatele strany Roberta Kaliňáka. Podle něho neziskové organizace nemohou určovat, kdo má být a nemá být ministrem.
Robert Fico prohlásil, že vláda neziskových organizací končí, a toto má být naplněním jeho slov. Vláda bude od nového roku požadovat od neziskového sektoru větší transparentnost. „Větší transparentnost v tom smyslu, že ty nevládní organizace, které skutečně čerpají obrovské množství peněz, u kterých budeme chtít více vidět, kdo za nimi skutečně stojí, odkud peníze pocházejí, tedy nějaký seznam dárců, budou povinny vyplnit výroční zprávu,“ poznamenal Kaliňák. Pokud se neziskové organizace odmítnou podřídit, čekají je nejdříve finanční sankce, poté zastavení jejich činnosti.
Přičemž vláda Roberta Fica nebude postupovat proti Evropské unii, aby se nedostala s jejími institucemi do střetu. „Použijeme zbraně Evropské unie a Evropské komise v boji proti netransparentnosti a praní špinavých peněz,“ doplnil Kaliňáka Juraj Gedra.
Podle Gedry je zásadní problém v lobbingu, který prakticky prorostl celou Evropskou unii, ale i jednotlivé země, Slovensko nevyjímaje. „Když dnes někde vidíme největší koncentraci politického lobbingu, tak je to banda vybraných nevládních organizací na Slovensku, které si z toho udělaly svůj podnikatelský projekt a ve skutečnosti často zneužívají dobré nápady, dobré úmysly, a dokonce i lidi, kteří pracují ve třetích sektorech pro politické cíle,“ popsal neziskovkářkou praxi Gedra.
Neziskovky se budou muset při komunikaci se státní sférou označit veřejně za lobbistu. Takové neziskovky budou muset být za lobbistické označené i při mediálních výstupech, jimiž se budou snažit ovlivnit veřejné mínění. „Pokud se tyto subjekty setkávají s politiky, jsou povinny na svých webových stránkách čtvrtletně informovat, s kým se setkaly, kde se setkaly, s čím se setkaly,“ řekl Gedra a doplnil, že neziskovky budou muset také uvádět, pokud k nim přijdou „pro notičky“ politici. Gedra zopakoval, že pokud se neziskovky nepodřídí, čekají je sankce nebo zablokování jejich činnosti.
Gedra následně poukázal na opoziční stranu Progresivní Slovensko. Velká část jejích kandidátů na volené funkce pochází z neziskových organizací, řekl Gedra. „Proto je třeba, aby vztahy mezi politiky a dnešními opozičními politiky byly naprosto transparentní,“ řekl. Podle něho je naprosto klíčové, aby veřejnost jasně viděla, čí zájmy kandidát na volenou funkci chce hájit a čí peníze určují jeho politiku.
A popsal v tomto ohledu i nynější vládní stranu Roberta Fica Smer. „Na Slovensku můžeme jako politická strana říci, že takové vztahy absolutně nemáme nebo nepotřebujeme, protože jsme strukturálně zakotveni v naší politické straně, která je dlouhodobě ukotvená, má vlastní finanční zdroje, je napojená na státní rozpočet a nemáme nevládní organizace, které by z nás dělaly nějaký politický přístav,“ řekl o straně Roberta Fica Gedra.
Nový zákon se bude týkat pouze politických neziskových organizací. Kaliňák potvrdil, že neziskové organizace zaměřené například na sociální pomoc takový tělocvik ve svlékání svých zájmů nebudou muset dělat. „Ve skutečnosti uvidíme osobní vazby, politické osobní vazby, budou muset prohlásit, že jsou lobbisté, a uvidíme finanční toky. Finanční toky nejsou stanoveny na padesát eur, ale jde to tam kumulativně, když někdo dá přes 5 000 eur ročně, je to částka, za kterou chceme, aby jméno takového sponzora zářilo,“ vysvětlil Kaliňák.
V souvislosti s podobným zákonem zavedeným tento rok v Gruzii Kaliňák řekl, že s jeho zněním nejen souhlasí a rád by jej převedl i na Slovensko, ale že jej udivuje bouře odporu, která se vzedmula v Evropské unii. Evropská komise v reakci na gruzínský zákon sice rétoricky reagovala, ale žádné konkrétní kroky posléze vidět nebyly. „Přímo jsem inicioval otázku jako poslanec Evropského parlamentu v Evropské komisi, abych se zeptal, zda je naše zákonná úprava v souladu s evropským právem a se zákonem, který byl nedávno přijat v Gruzii, protože ten nejprve vyvolal velkou bouři, velkou nelibost ze strany Evropské komise, ale pak jsme neviděli žádný konkrétní krok,“ řekl Kaliňák.
Podle Gedry ve slovenské legislativě vznikl šedý prostor, který neziskové organizace zneužívaly k ovlivňování politického vývoje na Slovensku. „Nevládní organizace politické orientace byly bohužel zneužívány právě z toho důvodu, že neexistovala dostatečná regulace transparentnosti, dodržování pravidel a všech dalších povinností,“ řekl Gedra a dodal, že napojení neziskových organizací je patrné a prokazatelné i u médií. Doplnil, že to není nezákonné, jen je potřeba, aby veřejnost věděla, kdo a v čím zájmu co tvrdí.
Je to proti demokratickým principům? I tady měl Juraj Gedra jasno. „Máme demokracii, což znamená, že existuje svoboda názorů, mají možnost vyjádřit se ve svém projevu, ale je právem veřejnosti, nás občanů, vědět, kdo mluví. A také zda mluví lobbista. Takže jeho názor bereme úplně jinak, než když se někdo prezentuje a staví se do pozice, že je entitou, která zastupuje nějaký celospolečenský zájem,“ nebral si Gedra s politickými neziskovkami rukavičky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Měla by Česká republika také vytvořit zákon na kontrolu politických neziskových organizací?
autor: Marian Kučera
