Pro své pravidelné mediální hodnocení tentokrát získal Petr Žantovský inspiraci na internetu. „Ve středu napsal Ondřej Neff na svého Neviditelného psa velice zajímavou, možná pro mnohé nečekanou, glosu o manipulaci v médiích. To je záležitost, která se většinou probírá na jiném typu médií, než je Neviditelný pes, což je součást lidovek a průkopník mezi internetovými servery, takový internetový mainstream, a tak byl vždy vnímán. Ale najednou se Ondřej Neff pustil do tématu, které většinou čteme na Parlamentních listech, Prvních zprávách nebo někde jinde, a to je právě ta manipulace v médiích. Já už jsem před časem upozorňoval na to, že se Ondřej Neff, mimochodem také laureát Krameriovy ceny právě za internetovou žurnalistiku, docela zajímavě vyjadřuje k novým nápadům na internetovém poli,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Příkladem budiž, jak se před časem velice silně vyjadřoval k tomu, jakým způsobem regulovat, či neregulovat diskuse pod články na webových serverech. „Měl k tomu nějaké náměty, s nimiž se třeba nemuselo souhlasit, ale bylo to minimálně slovo do pranice a bylo o čem diskutovat. Nu a teď nám tady pan Neff naprosto brutálně a natvrdo říká, že naše média jsou manipulativní, a to včetně veřejnoprávních, což jsou slova, která by od něj člověk úplně nečekal a která si zaslouží potlesk a pod tím podepsání. Uvádí příklady většinou mimo politickou scénu, ale podstatný je ten posun, že se postupně začíná obecněji i v tom mainstreamovějším prostředí vnímat, že na poli českých médií není všechno v pořádku a že skutečně si zejména ta tradiční média zadělávají na velké problémy tím, jakým způsobem manipulují skutečnost,“ upozorňuje mediální analytik.

Většina mainstreamu se chová jako propagandisté jedné strany

Ondřej Neff v textu zmiňuje, že také z veřejnoprávního média teče manipulace jako voda z děravého hrnce. „Dále píše o tom, že se z internetových médií valí na konzumenty i profesionálně cílená propaganda a v tomto směru vynikají Rusové. Ale já bych ho doplnil o řadu webových prostředí typu Svobodné fórum a podobně, která určitě nemají nic společného s Ruskem, a přesto vykazují naprosto jednoznačnou propagandistickou notu. Stejně tak Neovlivní.cz, Hlídací pes a podobně. To jsou všechno naprosto jasné propagandistické weby, které někomu přihrávají, a ten někdo určitě není Rusko v těch dnešních, když to tak polarizujeme, americko-ruských souvislostech. Takže v tom bych pana Neffa doplnil o to, že propaganda samozřejmě probíhá z obou stran,“ podotýká Petr Žantovský.

Sám se této skutečnosti vůbec nediví. „Protože tu je typ nějaké, řekněme, studené, chladné, nevím jaké války, přinejmenším ideologické a ekonomické, tak je to normální a není na tom nic podivuhodného. Za každé podobné situace a za každé ‚války‘ se propaganda takovým způsobem chová, a to z obou stran, a není na tom nic zvláštního. Zvláštní na tom je jenom to, že se většina našich mainstreamových novinářů chová jako nikoli novináři, ale propagandisté jedné strany. A pak se strašně diví a vykřikují, že kdokoli s nimi nesouhlasí, je automaticky propagandistou té druhé strany, ačkoli to vůbec nemusí být pravda. Může to být jenom tak, že někteří autoři jiného názoru, než jsou ty oficiálně schválené, které třeba říká Česká televize, jenom mají touhu zjistit pravdu celou, a nikoli jen tu jednu povolenou část nějak ideologicky cinknutou,“ myslí si mediální odborník.

Nic o tom nevědí, ale krmí diváky tím, co si o tom myslí

I přes toto nutné doplnění text Ondřeje Neffa uvítal jako sice krátkou, ale velmi zásadní glosu, a jako docela dobrý výkop do další diskuse. „Mimochodem Neffův článek má moc hezký titulek, který zni: ‚Nic o tom nevím, ale myslím si, že...‘ Tak to je přesně věta, která by mohla sedět na většinu televizních diskusí v pořadu Události, komentáře, kde se objevuje plejáda stále stejných Peter Procházkových a Petrů Kolářů. Oni to většinou nikdy nepřiznají, že o věci nic neví, ale určitě si o ní něco myslí a krmí diváky tím, co si myslí. A to je také druh manipulace, velmi nápadný, velmi hloupý a také velmi průhledný. Takže děkuju Ondřeji Neffovi na dálku za tu glosu,“ poznamenává Petr Žantovský.

Také druhá jeho poznámka se týká internetového média. „Pavel Šafr na svém webu napsal otevřený dopis Jaroslavu Spurnému, který nazval ‚Milý Jardo Spurný, proč i Ty sloužíš Babišovi?‘ Vyšlo to už minulý pátek, já jsem se k tomu dostal až teď a stojí to za zmínku z několika důvodů. Za prvé Pavel Šafr potvrzuje, že je bulvární novinář. Volbou slov, volbou stylistiky, je to zcela za hranicí seriózní žurnalistiky. Ale dobrá. Podstatou toho článku je, že pan Šafr dehonestuje všechny, kdo podle něj mají něco společného s Andrejem Babišem, počínaje samozřejmě šéfredaktory Pleslem a Lékem, to je pochopitelné. To jsou lidé, kteří jsou placeni Mafrou. A Mafra patří panu Babišovi, takže je celkem pochopitelné, že do jejich pracovních povinností patří práce pro svého šéfa,“ poukazuje mediální analytik.

Šafra naštval nedostatečně antibabišovsky pojatý článek

Proto se pozastavuje nad Šafrovým tvrzením, že šéfredaktoři Jaroslav Plesl a István Léko dělají „špinavou práci pro oligarchu“. „Nevím, co je na tom špinavého, když někdo vede dobré noviny a dělá je, myslím si, lépe než jeho předchůdci v době, kdy Mafra patřila někomu jinému. Mám za to, že dříve byla MF Dnes mnohem jednostrannější, mnohem propagandističtější a mnohem hůře profesionálně dělaná, než je v současnosti pod šéfováním pana Plesla. Ale to je můj názor, nenutím pana Šafra, aby ho sdílel. V článku se pouští i do dalších lidí, v nichž spatřuje nějaké Babišovy pohůnky, ať je to architekt Zdeněk Lukeš nebo výtvarník David Černý. To není tak podstatné, hlavní, o co tam jde, je, že vyčítá Jaroslavu Spurnému, což je novinář ze stejné názorové škatulky jako Šafr a většina podobných, že nedostatečně antibabišovsky pojednal svůj článek na téma kauzy Šlachta,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Ve svém vzkazu, který Pavel Šafr adresoval nejprve na Facebooku a pak i na webu Svobodné fórum novináři Respektu Jaroslavu Spurnému, ho obviňuje, že navzdory tomu, že dělá v jiných novinách, tak bojuje „v barvách babišovské ideologie tak dokonale, že by to sám oligarcha už lépe nevymyslel“. „Tak o tom si myslím, že to už je tak na úrovni ‚slyším trávu růst‘. Myslím si, že se Šafr rozhodl, že bude ideologickým bojovníkem a bude prostě Johankou z Arku, která si to vyřídí s každým, kdo se jí nebude líbit. Kde tedy bere vědomí, že na to má jakékoli právo nebo jakýkoli mravní nárok, to nevím, ale to je celkem jeho věc,“ uznává mediální odborník.

Pomyslná jednota médií se stejnými názory se rozpadá  

Hlavní důvod, proč o Šafrově psaní mluví, je však v tom, že se rozpadá a eroduje pomyslná jednota. „To novinářské unisono, které právě bylo vytvářeno médii typu svého času Reflex pod Šafrem, Respekt se Spurným, Economií a podobně, kde panovaly na všechny důležité věci jednotné názory. A kdo ten jednotný názor neměl, tak se stal terčem velké dehonestace. No a je zajímavé, že tahle jednolitá skupina se rozpadá. Mnohokrát už jsem opakoval, že si nemyslím, že novináři jsou všichni pitomci, nevzdělanci, zaprodanci, ztroskotanci a takoví podobní. Myslím si, že se mnozí z nich jen v určitých situacích báli vyslovit jiný názor, ačkoli nesdíleli ten jednotný a jediný povolený,“ míní Petr Žantovský.