Ukrajinci i Evropané procházejí těžkým obdobím. Cyril Höschl však v rozhovoru pro Rádio Universum upozornil, že další vlna psychických obtíží může přijít, až ta největší zátěž pomine. V lidech totiž v tu chvíli zůstane zvláštní prázdno.

Další možností je, že člověk svým způsobem otupí. Jako jsme to věděli v časech covidu. Tam si podle Höschla mnozí lidé najednou řekli, vlezte mi se všemi svými zákazy a nařízeními na záda.

„Jenomže tento mechanismus se najednou přerušil tím, že ve zdroji úzkosti došlo k výrazné změně důvodu stále stejného tématu, tedy ohrožení na životě, které je nyní něčím úplně jiným, než bylo předtím. Předtím to byl neznámý virus, teď je to známý útočník, ale od kterého to většina populace v této fázi, v tomto století, v této politické konstelaci, nečekala, a najednou vidí, že to je možné. Že je možné vraždit civilisty, střílet do panelových domů a způsobit masivní vlnu emigrace, která od 2. světové války nemá obdoby, skoro tři miliony lidí jsou z Ukrajiny venku. Takže mechanismus obav zůstal stejný, ale téma se změnilo. A obávám se, že se tento náboj znova zvýšil, bude to chvíli trvat, ale uplatní se později,“ uvedl Höschl.

• Celý rozhovor naleznete zde

Postupem času si lidé zvyknou i na současnou situaci, ale podle Höschla ani tento stav není v pořádku.

„Vulgárně řečeno, i na šibenici si člověk zvykne, což je zpráva pro duševní zdraví do určité míry dobrá, ale pro osud národa špatná, protože je to něco, jako hodit flintu do žita na dalších dvacet let. A Ukrajinci si budou muset zvyknout, že tam žijí pod ruskou autoritativní nadvládou, nebo si my zvykneme na to, že válka tam pokračuje jako na Středním východě, v Afghánistánu, nebo v Sýrii, a že se povleče léta. My si na to postupně zvykneme, a postupně to začneme brát jako zprávy o počtu mrtvých na českých silnicích, což nikoho nedojímá, a přitom na českých silnicích za rok zahynou dvoje Lidice,“ upozornil psychiatr.

Vysvětlil také, jak je možné, že ruští vojáci, kteří si doma normálně hrají se svými dětmi, na Ukrajině dítě zabijí a ani při tom nemrknou.

V prvé řadě zdůraznil, že vojáci procházejí výcvikem, ve kterém se jim tak říkajíc vymyje mozek. Řekne se jim, že Ukrajinci jsou nacisté a pokud by Rusové nezmáčkli spoušť a nezastřelili toho či onoho, sami by dostali kulku do hlavy. Obecně je všem vojákům také vštěpováno, že rozkazy se plní, ať už jsou jakékoli a pokud je voják odmítne plnit, vystavuje se trestu od svých nadřízených. Takové vojáky by mohl čekat i rozsudek smrti.

A pak tu také hraje roli fenomén vzdálenosti. Čím je útočník od svých obětí dál, napři pilot, který letí několik stovek metrů až kilometrů nad svými oběťmi, s klidem zmáčkne tlačítko odpalující bomby, protože nevidí, co tyto bomby napáchaly. Nevidí, že střepina bomby utrhla hlavu ukrajinskému chlapečkovi, který se mohl podobat jeho synovi.

Těm Čechům, kterým se zdá, že se dnes mají opravdu zle, když platí 50 korun za litr benzínu, Höschl sdělil, že by se mohli mít ještě hůř.

„Ale to můžeme dát do světla toho, jak se měli, jak se mají a jak se budou mít Ukrajinci. Když vidíte rozstřílený barák, ze kterého nezbylo vůbec nic, a zůstala tam rodina s jednou taškou, s jedním zabitým dítětem, a dvěma babičkami, tak proti tomu padesát korun za litr benzínu je procházka růžovým sadem. A také je třeba si vždycky uvědomit, že nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř. Upřímně řečeno, na stížnosti na ekonomické dopady války na Ukrajině jsem docela přecitlivělý, protože se trošku stydím za to, mít tyto starosti tváří v tvář tomu, co vidím a slyším od přicházejících Ukrajinců,“ prozradil psychiatr.

Upozornil také na to, že ceny benzínu jsou sice vysoké, ale pokud si uvědomíme, na jaké úrovni byly mzdy před deseti lety a kolik tehdy stál benzín, tak pokud si to srovnáme s tím, jaké jsou mzdy dnes a kolik stojí benzín, vlastně na tom v součtu nejsou Češi, Moravané a Slezané zle.

Tak jako tak se ale obává toho, že i na české straně přijde únava z ukrajinské války na české straně.

„To, čeho se bojím, a proč jsem řekl, že moje odpověď bude pesimistická, je, že počáteční nadšení a touha pomoct v akutním šoku, který způsobil nájezd Rusů na Ukrajinu, pomine, protože toto nadšení nevydrží dlouho, a začnou se objevovat různé problémy. Například se může mezi Ukrajinci objevit drobná kriminalita, protože jsou to taky lidi, jako všichni ostatní, a my to nebudeme vnímat tak, že procento potenciálních zločinců mezi nimi je stejné, nebo nižší, než u nás, ale budeme to vnímat tak: ,My jsme je sem vzali, a koukejte, co tu dělají, vyrabovali výlohu!', a to obrátí dosavadní emoci v její negativní protiobraz, a začneme mít různé problémy s novou situací, která bude znamenat, že tady je o statisíce cizinců více, než dosud, a že zablokovali ubytovací kapacitu a zatížili sociální systém. Na druhou stranu přinesli významnou pracovní sílu, která tady v nedávné době chyběla,“ upozornil Höschl.

„Čili má to svá pozitiva i negativa, ale každopádně to změní naši psychologii vůči nim, i vůči sobě samým. Něco jiného je poskytnout svůj byt na čtrnáct dní dvěma, třem, čtyřem lidem, a něco jiného je mít je tam dva roky a zažívat s nimi ponorku, a kdo nechal téct vodu, kdo vytopil sklep, kdo zapomněl zavřít dveře, a kdo furt svítí, a na koho doplácím? Toto začne,“ pokračoval.