Parlamentní shromáždění zástupců členských států Severoatlantické aliance v pondělí vyzvalo své vlády, aby se postavily proti ruské hrozbě. Jednohlasně schválená deklarace vyzývá členské státy, aby „poskytly záruky těm členským státům, které se cítí být ohroženy ruskou agresí“.

Deklarace má za úkol přispět k posílení konvenčních a jaderných „obranných opatření“, zlepšit „vojenskou připravenost NATO“ a posílit spolupráci s nečlenskými státy, jako například se Švédskem a Finskem.

Prezident Parlamentního shromáždění, americký republikán a zákonodárce Michael R. Turner, prohlásil, že „Ruská agrese má svou cenu“, a vyzval evropské partnery, aby navýšili své výdaje na zbrojení.

„V Moskvě se rozhodli, že ruské zájmy jsou lépe zabezpečeny, když jdou proti nám,“ prohlásil republikánský zástupce státu Ohio. „Výzva, kterou představuje Rusko, je opravdová a velmi vážná,“ zdůraznil.

Již dříve zástupce generálního tajemníka NATO Alexandr Vershbow prohlásil, že NATO hodlá udržovat dialog s Ruskem, ale „návrat do normálních kolejí již není možný, alespoň ne do té doby, dokud Rusko nezačne respektovat mezinárodní právo“.

Vershbow rovněž prohlásil, že členské státy Aliance budou usilovat o posílení obranných mechanismů a logistické podpory ve prospěch těch členů, kteří mají společnou hranici s Ruskem. Znovu důrazně vybídl členské státy k tomu, aby navýšili své výdaje na zbrojení na již domluvená dvě procenta z HDP.

„Předpokládám, že se zástupci členských států na začátku června ve Varšavě domluví na posílení vojenské přítomnosti na východě Aliance. Takové vojenské opatření by zajistilo to, že jakýkoli útok proti jednomu z členů Aliance by byl okamžitě následován odpovědí z naší strany,“ uvedl.

V deklaraci se na druhou stranu ovšem uvádí i to, že by členské státy NATO měly i nadále „hledat možnosti snížení napětí s Ruskem a vyvarovat se jakýchkoli omylů a zbytečných incidentů“.