Eurokomisařka Johanssonová připomněla, že v Evropě je vážná geopolitická situace a je tedy důležité zkoumat, kdo může vstoupit na území unie. Evropská unie kvůli tomu i pozastavila jednodušší víza pro občany Ruska a Běloruska. To snížilo počet lidí přijíždějících z obou zemí o 90 %.

„Snažíme se udělat vše pro to, abychom zabránili vstupu běloruských a ruských občanů na území Evropské unie, protože jsou hrozbou pro unii,“ řekla k tomu tvrdě Johanssonová. Podle ní toto opatření prospívá členským zemím Schengenského prostoru. A zmínila Estonsko, Litvu, Švédsko a Německo, které se potýkaly s ruskými špióny a sobotéry.

„Proto nastal čas věnovat větší pozornost a naši pozornost ještě zvýšit, protože to vše může podkopat bezpečnost Evropské unie a celého Schengenského prostoru i naši důvěru v něj,“ řekla razantně Johanssonová.

Eurokomisařka pak položila dle ní dvě klíčové otázky. Proč je to pro maďarskou vládu důležité a je v současné politické situaci rozšíření programu pro ruské a běloruské občany vůbec vhodné? Očekávané ekonomické přínosy podle ní nejsou přímo úměrné zvýšeným bezpečnostním rizikům dopadajícím na celou schengenskou zónu. Proč k tomuto kroku tedy Maďarsko přistupuje?

„Chápu, že v Maďarsku je stejně jako jinde v Evropské unii nedostatek pracovních sil, ale proč se tento problém nesnaží řešit s dalšími spolupracujícími zeměmi?“ zeptala se švédská eurokomisařka a dodala, že v této věci Evropská komise oslovila Maďarsko oficiální cestou dopisem. Na odpověď čeká.

Nizozemec Jeroen Lenaers zastupující lidoveckou frakci v Evropském parlamentu poté v debatě zdůraznil, že politika Maďarska je „dar Vladimiru Putinovi“ a označil to za vztyčený prostředníček směrem k Evropské unii. Španěl Juan López Aguilar za sociálně demokratickou frakci svou kritiku Maďarska postavil především na tom, že ačkoliv kontrola spadá do jurisdikce členských států, 27 členských zemí EU se dohodlo na určitých pravidlech, která podle něj maďarská vláda porušuje.

Francouzská europoslankyně Fabienne Kellerová z frakce Renew, kde sedí i poslanci českého STANu a TOP 09, jmenovala bezpečnostní rizika a ptala se, zda Evropská komise plánuje pozastavení členství Maďarska v Schengenském prostoru. Na což Johanssonová odpověděla, že v tuto chvíli pro takový krok ještě není čas. V případě potřeby pak, dodala, mohou okolní státy zavést s Maďarskem dočasné hraniční kontroly.

Za Evropu suverénních národů vystoupil Slovák Milan Uhrík, který upozornil LIBE a Johanssonovou, že maďarská vláda nebyla do debaty přizvána. Navíc mluvil o tom, že podle jeho názoru představuje vstup ruských a běloruských občanů, kteří opravují nebo staví jaderné elektrárny, menší bezpečnostní rizika než například nebezpečí nelegální migrace.

„Program nepředstavuje žádná rizika pro národní bezpečnost, veřejnou bezpečnost nebo veřejný pořádek ani pro Maďarsko, ani pro Evropskou unii,“ reagoval na jednání LIBE stoicky na tiskové konferenci maďarský ministr vnitra János Bóka těsně před samotným jednáním s poukazem na to, že LIBE nepozvala k jednání maďarskou stranu. Zdůraznil, že národní průkaz pouze usnadňuje zaměstnání v souladu s vízovými a vstupními předpisy EU. To podle něj nepředstavuje riziko pro národní bezpečnost ani veřejnou bezpečnost. A to ani pro Maďarsko, ani pro ostatní členské státy Schengenu.

Today I had a press conference in Brussels in the @Europarl_EN on the National Card. LIBE Committee holds a debate w/ @YlvaJohansson without having invited a representative of the Hungarian Government. No interest for real dialogue in the @Europarl_EN. pic.twitter.com/xzGZQ1JIXu

— Bóka János (@JanosBoka_HU) September 4, 2024

Na pražském setkání GLOBSEC, kde promluvila o svých vizích pro svět předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, vystoupil i bývalý maďarský premiér Gordon Bajnai. Ten do publika pustil svůj pesimismus stran Maďarska. Současná vláda má podle něj propracovaný plán, jak udělat většinu obyvatel opět závislou na státním přerozdělování. To podle něj dává moc politikům. Podle něj Maďarsko znovu buduje stranicko-státní systém a měřítkem úspěchu se opět stala loajalita k systému. Místo tržní konkurence se stal důležitým vztah s režimem.