Největší potenciál oslovit voliče při volbách do Evropského parlamentu měla mít hnutí ANO a STAN. Podle průzkumu agentur Kantar CZ a Data Collect pro Českou televizi by měsíc před jejich konáním obě uskupení v případě, že by je volili všichni, kteří je skutečně zvažují, shodně získala 27,5 procenta. Kdo by očekával, že podobný bude i jejich výsledek, šeredně by se spletl. ANO vyhrálo s výsledkem 26,14 procenta. Pokud bychom vyšli z průzkumu agentur nejvíce využívaných veřejnoprávní televizí, znamenalo by to, že takřka beze zbytku využilo svůj potenciál, neboť mu hlas dalo 95 procent z avizovaného maxima. STAN, subjekt se stejným potenciálem dle agentur Kantar CZ a Data Collect, dostal 8,70 procenta hlasů. Svůj potenciál tedy Rakušanova parta využila ani ne z jedné třetiny, konkrétně z 31,6 procenta.
Z tohoto srovnání vyplývá, že buď byli potenciální voliči ANO tak extrémně ukáznění, že šli toto hnutí v drtivé většině volit, a zároveň voliči hnutí STAN tak extrémně nestálí, že více než dvě třetiny potenciálu se rozprchly jinam či volit nešly, nebo Kantar CZ a Data Collect dodaly České televizi silně zkreslená čísla. Velice podobné je to i při srovnání Pirátů s Přísahou a Motoristy. Vládní strana měla podle téhož průzkumu potenciál 15,5 procenta, ale získala jen 6,20 procenta. Piráti tak svůj potenciál naplnili jen ze 40 procent. Zato neparlamentní Přísaha a Motoristé avizovaný potenciál 12 procent využili z 85,5 procent, když se mohli radovat ze skutečně získaných 10,26 procenta hlasů. Asi nebude náhoda, že České televizi dodávají data agentury, které tak silně nadhodnocují vládní strany, a tak výrazně podhodnocují jejich politické soupeře.
Poslední průzkum před volbami to „velmi trefil“
Nechme potenciál potenciálem, stejně bychom se dozvěděli, že to agentury dělají dobře, a pojďme na průzkumy bezprostředně před volbami. Jeden z nich při konfrontaci se skutečnými výsledky doslova zvedl ze židle politického komentátora Petra Holce. „Tohle je poslední průzkum STEM k eurovolbám. Velmi to trefil. Teď nám říkají, jak podle obecného vzdělání v obcích prý volili nepřátele vlády nevzdělanci. Mimochodem, tihle samí leváci před volbami rozhodují o mediálním prostoru pro kandidáty. To jako fakt?“ napsal Petr Holec na sociálních sítích.
Opravdu také STEM ve svých průzkumech poněkud „zafandil“ vládním subjektům. Spolu by s ANO prohrálo jen o 1,6 procenta, nikoli o téměř 4 procenta, jak tomu bylo ve skutečnosti. Hnutí STAN přisoudil 10,3 procenta, ačkoli dostal hlasy jen 8,7 procenta voličů. Ani poslední z vládních stran nepřišla zkrátka. Piráti měli brát hlasy od 9,4 procenta voličů, ale bylo z toho jen 6,2 procenta, tedy o plnou třetinu méně. Naopak uskupení STAČILO! mělo dostat 8,1 procenta, ve skutečnosti 9,56 procenta. A samostatnou kapitolou je koalice Přísahy a Motoristů, která se neměla se 4,7 procenta do Evropského parlamentu vůbec dostat, ale ve skutečnosti si připsala více než dvojnásobek (10,26 procenta), skončila třetí a jasně porazila STAN i Piráty.
Rozhodování těsně před volbami znehodnotí model
„Rozdíly mezi výsledky samotných voleb a předvolebními modely vyplývají z několika skutečností: Model není a nemá být předpovědí výsledku voleb. Model říká, jak by volby hypoteticky dopadly, kdyby se konaly v době, kdy se sbírala data do modelu. A jak víme z řady výzkumů, spousta lidí se rozhoduje těsně před volbami, což pochopitelně změní výsledky voleb ve srovnání s několik týdnů starým modelem,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Martin Kratochvíl, analytik STEM.
K tomu je dle něj třeba připočíst fakt, že před každými volbami existuje nezanedbatelná skupina voličů, kteří si nejsou jisti svou účastí, vybranou stranu podporují jen vlažně nebo zvažují podobně silně více stran. „Především tito lidé způsobují změny ve výsledcích voleb oproti modelu, neboť kampaň a další události, které se odehrají mezi sběrem dat pro model a samotnými volbami, mohou výrazně ovlivnit jak účast, tak volební zisky stran,“ poznamenává Martin Kratochvíl.
Jde o množství parametrů včetně disciplinovanosti
„Další faktory jsou matematické a statistické. Každý výzkum opírající se o výběrový soubor respondentů má přirozenou míru nejistoty vůči celé populaci vyplývající z toho, že se neptáme všech lidí, ale reprezentativního vzorku. Ve výzkumu tohoto typu můžeme hovořit o výběrové odchylce ± 3 procentní body u největších subjektů (typicky ANO a SPOLU) a ± 1 p. b. u malých stran (typicky SOCDEM nebo PRO),“ upozorňuje analytik.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník