Olympijské hry bývají často vnímány jako čistě sportovní a apolitický svátek, skutečnost však je a téměř vždycky byla docela jiná. Článek na webu Akademie věd České republiky, ze kterého budeme čerpat následující informace, se tímto tématem zabývá a připomíná, že realita je složitější a hry jsou často ovlivňovány politickými a obchodními zájmy. 

Popisuje chronologicky různé olympijské konflikty a bojkoty, které dokládá historickými příklady a odkazy, například na fašismem poznamenané berlínské hry v roce 1936, tragické mnichovské hry v roce 1972 či politické bojkoty her v roce 1980 a 1984.

Na úvod nechybí zmínka o právě startující „pařížské olympiádě“ a konstatování, že zcela bezstarostná jízda nás zřejmě nečeká, o čemž svědčí masivní bezpečnostní opatření ve francouzské metropoli. „Nebudou chtít hry narušit teroristé? Nebo klimatičtí aktivisté? Jak se do ducha her zapíše válka na Ukrajině a v Gaze?“ ptá se autor článku a následně uvádí příklady z dávné i poměrně blízké historie, kdy politika do průběhu OH zasáhla poměrně silně.

Přinášíme tedy stručnou charakteristiku těch olympijských her, které podle redaktorů Akademie věd politika ovlivnila velmi zásadně. Některé zásadní politické události jsou zde popsány podrobněji.

1896 Athény

Pierre de Coubertin obnovil olympijské hry po prohrané prusko-francouzské válce (1870–1871) s cílem zlepšit kondici Francouzů a podporovat mír skrze sport.

Jedním z podnětů pro uspořádání her prý byla opravdu prachbídná fyzická kondice válčících Francouzů.

1920 Antverpy

První hry po první světové válce (1914–1918), ze kterých byli vyloučeni sportovci z poražených zemí včetně Německa a Rakouska.

1936 Berlín

Olympiáda v Berlíně byla využita Adolfem Hitlerem k propagaci nacistického režimu.

1948 Londýn

První poválečné hry. Sportovci z Německa a Japonska byli vyloučeni, Izrael nedostal pozvánku kvůli obavám z bojkotu arabských zemí, SSSR se her nezúčastnil.

1952 Helsinky

Studená válka ovlivnila hry, poprvé se účastnili sportovci SSSR, kteří se oddělili od „kapitalistických“ sportovců.

1956 Melbourne

Bojkotována kvůli suezské krizi a sovětské invazi do Maďarska, což vedlo k napětí mezi Maďary a Sověty v zápase vodního póla, známém jako Melbournská krvavá lázeň.

Na zápas přišlo fandit několik stovek maďarských emigrantů, kteří se při nástupu sovětských sportovců otočili zády a přehlušili sovětskou hymnu. Minutu před koncem hry za stavu 4:0 pro Maďary neudržel sovětský hráč Valentin Prokopov nervy na uzdě a udeřil střelce dvou maďarských branek Ervina Zádora do oka. Rozzlobení diváci seběhli k bazénu a chtěli se vrhnout na Sověty. Situaci musela zklidňovat policie. Většina maďarských sportovců včetně Ervina Zádora po olympiádě zůstala v emigraci. Přestože celý incident skončil „jen“ krvavou šmouhou pod okem, pro jeho symbolický význam se pro něj ve sportovní historii vžil název Melbournská krvavá lázeň.

1972 Mnichov

Nejtragičtější olympiáda, kdy palestinští teroristé zabili 11 izraelských sportovců.

Palestinští teroristé ze skupiny Černé září vnikli do olympijské vesnice, kde napadli a zčásti postříleli izraelské sportovce. Devět dalších teroristé unesli a za jejich propuštění žádali osvobození svých kolegů. Izraelci nechtěli teroristům ustoupit a Němci se rozhodli pro záchrannou akci, která bohužel skončila fiaskem, a Palestinci všechny zajatce zabili.

1980 Moskva

První hry v komunistickém bloku, bojkotované západními zeměmi na protest proti sovětské invazi do Afghánistánu.

1984 Los Angeles

Bojkotováno zeměmi sovětského bloku včetně Československa.

1992 Barcelona

První hry po studené válce, účastnily se nové národy jako Litva, Lotyšsko, Estonsko a postjugoslávské státy.

1996 Atlanta

Útok bombou v olympijském parku, hry pokračovaly navzdory incidentu.

2004 Athény

Írán zakázal svým sportovcům soutěžit s Izraelci a hry se také zapsaly do historie tím, že počet bezpečnostních sil převýšil počet sportovců.

2008 Peking

Čína byla kritizována za porušování lidských práv, zejména v Tibetu, ale hry se konaly navzdory hrozbám bojkotu.

„Mezi březnem, kdy vypukly nepokoje, a srpnem, kdy začala olympiáda, denně projížděly po tibetských ulicích náklaďáky s po zuby ozbrojenými vojáky. Spousta lidí tehdy skončila ve vězení, třeba jen za to, že se u nich našel obrázek tibetské vlajky nebo že zpívali národní písně,“ říká k tomu Jarmila Ptáčková z Orientálního ústavu AV ČR. Výsledkem vládních zásahů byly stovky mrtvých a tisícovky zatčených.

2014 Soči

Kritika režimu Vladimíra Putina, následovaly nepokoje na území několika ukrajinských oblastí s vysokým počtem ruského obyvatelstva – to později vyvrcholilo současnou rusko-ukrajinskou válkou.

2022 Peking

Čína byla kritizována za utlačování Ujgurů, čtyři dny po skončení her Rusko napadlo Ukrajinu.

Jak bude ze sportovního, historického a politického hlediska hodnocena olympiáda, která oficiálně začala včera, na to si musíme počkat minimálně do 11. srpna, kdy celá akce slavnostně skončí.

Pokud se nestane nic neočekávaného.