Vůdce proruských separatistů Denis Pušilin ruské agentuře TASS oznámil, že ocelárnu Azovstal opustila víc než polovina Ukrajinců, kteří bránili poslední ukrajinský bod ve zničeném Mariupolu. BBC, která na zprávu upozornila, však zároveň oznámila, že zprávu nemohla nezávisle ověřit. Není možné zjistit ani to, kolik vojáků zůstávalo v Azovstalu před tím, než se část z nich vzdala ruským útočníkům.

Ukrajina a Rusko podle BBC podávají protichůdné zprávy o tom, kolik bojovníků opustilo ocelárny.

Rusko tvrdí, že do vězeňské kolonie poslalo více než 900 ukrajinských bojovníků.

Ukrajina nařídila tamním vojákům, aby se vzdali v rámci dohody uzavřené oběma stranami, která se jim snaží zachránit život. Zásoby jídla a vody jsou v závodě údajně vzácné už několik týdnů. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve středu uvedla, že od úterý se vzdalo 959 lidí. 51 z nich bylo léčeno se zraněními a zbytek byl poslán do bývalé vězeňské kolonie ve městě Olenivka v Rusy kontrolované části Doněcké oblasti.

• Další informace naleznete ZDE

Jejich osud zůstává nejasný, mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odmítl říci, zda s nimi bude zacházeno jako se zločinci, nebo válečnými zajatci.

Ukrajinská strana doufá, že bojovníky z Azovstalu dostane na svobodu v rámci některé z výměn zajatců.

Ukrajinské ministerstvo obrany se také zavázalo, že udělá „všechno nezbytné“ pro záchranu těch, kteří jsou stále v rozlehlé síti tunelů a bunkrů pod ocelárnou, ale připustilo, že nemá vojenské možnosti, jak jim pomoct.

Mezinárodní červený kříž upozorňuje, že by i k těmto vojákům měl dostat přístup.

OSN znovu varovala, že v důsledku ruské války na Ukrajině hrozí rozsáhlá potravinová krize.

Generální tajemník Antonio Guterres uvedl, že válka zhoršila potravinovou nejistotu v chudších zemích kvůli rostoucím cenám a varoval, že svět by mohl čelit hladomorům, které potrvají roky, pokud se ukrajinský export neobnoví na předválečnou úroveň.

Konflikt přerušil dodávky z ukrajinských přístavů, které kdysi vyvážely obrovské množství slunečnicového oleje a také kukuřice a pšenice. To snížilo globální nabídku a způsobilo prudký nárůst cen alternativních plodin. Světové ceny potravin jsou podle OSN téměř o 30 % vyšší než ve stejném období loňského roku.

„Hrozí, že desítky milionů lidí (válka) uvrhne přes okraj do nedostatku potravin, po kterém následuje podvýživa, masový hlad a hladomor,“ upozornil generální tajemník OSN.

OSN proto intenzivně jedná jak s Ruskem a Ukrajinou, tak s EU, USA i s Tureckem o dodávkách potravin do krizových oblastí.