První otázka nemohla směřovat jinam než na pokračování série pohádek Anděl Páně. Strach řekl, že vzhledem ke Svaté Trojici by se i u pohádek slušelo také mít trojici. Ale není to prý jenom na něm. Právo veta mají i herci Jiří Dvořák a Ivan Trojan. Zvlášť u Ivana Trojana si není jistý.

„Musíte si uvědomit, že je rozdíl navléct si blonďatou paruku a křídla a běhat bosý v noční košili v pětatřiceti letech a něco jiného je blbnout takhle v třiapadesáti, když vpravdě státnicky promlouváte na Letenské pláni a stáváte se mluvčím, reprezentantem mnohých.

I kdyby to tak Ivan nevnímal, vnímá to určitě značná část společnosti. A pak přichází logická otázka: Hodí se to ještě, abych trdloval a dělal legrácky v andělském kostýmu? Neměl bych se přehrát do vážnějších figur? Já osobně si myslím, že není daleko doba, kdy se Ivan velmi rychle přehraje do vážné polohy, v jaké známe třeba Rudolfa Hrušínského z jeho vrcholné éry,“ předpokládá Jiří Strach.

Redaktor zmínil, že Strach se letos podíval i do Ruska. Režisér vysvětlil, že se byl podívat za českou menšinou, která žije v Novorossijsku ještě od dob cara. „On tam dnes nikdo nechce jezdit, každý se chce ukázat v Americe, protože dnešní Rusko je Putin. A já tam jel. A víte proč? Protože když nás tady ovládal bolševik, taky nás potěšilo, když k nám přiletěl někdo ze Západu – nemyslel si o nás, že jsme všichni zaťatí bolševici,“ zdůvodnil Strach svou návštěvu.

Také prohlásil, že neví, jestli se mu chce do Ameriky. Jednak kvůli vyřizování povolení přes ESTA a země mu přijde rozdělená a rozhádaná. Jako malý si prý vypěstoval ideál Ameriky, který se mu postupně drolí. „Je to ještě ta Amerika, kterou jsem měl jako kluk rád?“ klade si občas otázku.