Ministerstvo zahraničních věcí navrhuje neutrální stanovisko, zrušení zákazu podporuje Svaz průmyslu a dopravy ČR. Návrh KSČM má příští týden posoudit vláda.

S návrhem zrušit zákon z roku 2000 přišla KSČM již v roce 2009 a předložila ho i v minulém volebním období. Se stejným návrhem přišla i bývalá koaliční vláda, Sněmovna ho ale neschválila. Zákon reagoval na záměr jihočeské firmy ZVVZ Milevsko dodat do elektrárny vzduchotechniku. Plánovaný obchod tenkrát kritizovaly Británie a Spojené státy, které měly podezření, že Írán zneužívá civilní programy ke krytí vojenských nukleárních projektů. Zákon zakázal českým výrobcům vyvážet zboží, poskytovat služby, dokumentaci nebo informace v souvislosti s elektrárnou v Búšehru.

Šlechtová ve stanovisku ministerstva uvádí, že její úřad pokaždé k návrhu KSČM zaujal negativní stanovisko a důvody pro něj přetrvávají i nadále. Poukazuje přitom například na obavy Izraele, které podle ní přetrvávají. „Přestože předkladatel cituje dokumenty, na základě nichž má být potvrzen údajně mírový charakter íránského jaderného programu, existují opakované (a oprávněné) pochybnosti, zda tomu tak skutečně je a zda jaderná elektrárna Búšehr a celý íránský jaderný program nemůže být využit i k vojenským účelům,“ stojí v dokumentu.

Podle ní není také vyloučeno, že dohoda z roku 2015 o omezení íránského jaderného programu pozbude platnosti a Írán nebude vázán ani v ní přijatými závazky. „Existenci uvedeného zákona považuji nadále za opodstatněnou,“ uvedla ministryně.

Svaz průmyslu a dopravy naopak doporučuje vládě, aby návrh podpořila. Argumentuje například tím, že rozvoj íránské jaderné energetiky představuje pro české firmy příležitosti za miliardy korun. Kladné doporučení dal vládě i Státní úřad pro jadernou bezpečnost s tím, že zrušení zákazu považuje za přínosné.

Ministerstvo zahraničních věcí doporučilo vládě zaujmout neutrální stanovisko. Sice s návrhem na zrušení zákazu souhlasí, ale k poslaneckému návrhu nemůže zaujmout souhlasné stanovisko. Text důvodové zprávy podle něj obsahuje zásadní nedostatky včetně jazykových a faktických nepřesností a některá tvrzení předkladatelů jsou prý zavádějící. „Materiál, jak důvodová zpráva, tak normativní text navrhovaného zákona, nesou známky nedbalé korektury – trpí gramatickými a stylistickými chybami, na některých místech jsou opomenuta slova,“ píše ministerstvo.