Markéta Šichtařová se v rozhovoru zamýšlí nad současnou situací v Evropě i ve světě a upozorňuje na možný pád celého systému, který přirovnává k režimům z minulosti. Zmiňuje vznikající ideologii ESG a její dopad na ekonomiku a společnost. „Výraz režim používám pro ideologii ESG. To je režim, jako byl komunistický, jako byl režim fašistický. Zkrátka jako jsou režimy diktátorské. Tak tu dnes existuje ideologie ESG, která chce nastolit určitý režim, ve kterém budou spolupracovat různé velké korporace a velké státy. Výsledkem má být utopická rovnostářská budoucnost, která bude znamenat masivní přerozdělování bohatství – od drobných firem k velkým firmám a od jednotlivce ke státu.“ 

Podle Šichtařové tento proces částečně uspěl, ale v některých zemích, jako je například USA, naráží na odolnost západní společnosti vůči podobným režimům. „Dá se předpokládat, že tento režim v plné podobě asi do úpných konců nedojde, protože západní společnost je vůči těmto snahám odolnější. Za druhé, korporace se v něčem přepočítaly. Myslely si, že ESG jim ve finální podobě přihraje obrovské bohatství a vliv. Ale jak věděla už Margaret Thatcherová, problém socialistů je, že jim jednou dojdou peníze ostatních. A to se právě začalo dít,“ uvádí ekonomka.

Markéta Šichtařová upozorňuje na stále výraznější dopady ideologie ESG, která podle ní vede k postupnému ochuzování běžných obyvatel. V USA si už některé velké korporace, jako je například Ford, začínají uvědomovat, že tento režim není v konečném důsledku výhodný ani pro ně samotné. „Velké korporace začaly zjišťovat, zatím jenom v Americe, že ten ESG režim zkrátka vede ke zchudnutí běžných obyvatel. A když není odkud brát při přerozdělování, není to nakonec výhodné ani pro korporace. Proto některé firmy jako Ford začaly od ESG mírně ustupovat. A právě toto malé odklonění stačilo k tomu, aby zvítězil Donald Trump.“

Situace v Evropě je podle ní odlišná – jsme zatím „nahony daleko“ od podobného obratu. Kritizuje však českou vládu za to, že se dostatečně nebrání nástupu tohoto režimu, který k nám přichází z Bruselu. „Naší vládě vůbec nevyčítám, že by sama chtěla nastavit nějaký režim. Co jí ale vyčítám, je to, že nedostatečně brání nástupu tohoto režimu, který k nám přichází z Bruselu. Tento vliv přichází z Ameriky do Bruselu a odtamtud k nám. Naše vláda proti tomu nestaví dostatečně velkou hráz – možná kvůli nekompetenci, možná si to ani neuvědomuje nebo jí to je jedno. A dost možná vynakládá tolik energie na to, aby se udržela u moci, že už jí nezbývá síla řešit obranu proti ESG,“ dodává.

Šichtařová mluví o konceptu ESG (Environmental, Social, Governance), který se v posledních letech stal velmi vlivným hodnoticím systémem pro firmy. Tento koncept hodnotí podniky nejen podle jejich finančních výsledků, ale také podle jejich dopadu na životní prostředí.

Nedodržení předvolebních slibů vlády je důkazem selhání a slabé obrany vůči progresivní politice

Ekonomka Markéta Šichtařová hodnotí současnou vládu kriticky, zejména v otázkách spojených s nedodržením předvolebních slibů. Připomíná sliby vlády, že nedopustí zákaz spalovacích motorů, což však podle ní během českého předsednictví Rady EU vzalo za své. Kritizuje obrat vlády a její aktivní podporu Green Dealu, kdy vláda byla podle některých komentářů dokonce chválena jako nejzelenější, třeba ze strany France Timmermanse. „Je to až komické v tom, jak vláda není schopna udržet jediný výrok, který řekne nebo přislíbí. Říkali, že nebudou zvyšovat daně – zvýšili daně. Říkali, že nedopustí zákaz spalováků – nakonec během svého předsednictví prosadili ještě silnější verzi Green Dealu, než jaká byla původně navrhována.“

Podle Šichtařové není problém v tom, že by vláda chtěla podobný režim prosadit, ale v tom, že nedostatečně brání těmto nápadům, které k nám přicházejí z Bruselu. „Je pravda, že v Evropě je to těžké, protože celá Evropa je progresivistická. Ale pokud někdo chce, může tu opozici tvořit. Existují země a politické strany, které se proti tomu snaží bojovat. Naše vláda se však nečiní ani za mák,“ pokračuje ekonomka.

Škody se budou napravovat roky, možná i desetiletí

Šichtařová se obává, že i pokud by došlo ke změně vlády, návrat k původní úrovni konkurenceschopnosti bude trvat roky. „Neříkám, že ať dopadnou příští volby jakkoliv, že se to zásadně zlepší. Ty škody, které byly napáchány zásahy do energetiky, do konkurenceschopnosti, jsou tak mohutné, že i kdyby přišel osvícený premiér a pokusil se demokraticky tyto změny anulovat, nepodaří se to rychle.“

Jako příklad uvádí automobilový průmysl, který podle ní světové trhy už z velké části vyklidil ve prospěch Číny. „Naše automobilky už ztratily své místo na světových trzích. Ty trhy ovládla Čína. I kdyby se zrušily emisní povolenky, skončila podpora elektroaut a bez problémů se vrátily spalováky, evropské automobilky se na světovou špici už nevrátí,“ říká Šichtařová.

Škody jsou drastické a budou pokračovat samočinně ještě několik let

Ekonomka Šichtařová upozorňuje na hluboké důsledky současné hospodářské politiky, která podle ní povede k dalšímu zhoršování situace. Zmiňuje, že změny, které byly zavedeny, mají dlouhé časové zpoždění, a proto se negativní dopady budou ještě několik let zhoršovat. „Škody, které tady byly napáchány, jsou drastické. A ty změny budou samočinně ještě několik let pokračovat. ESG v podobě Fit for 55 se má ještě zhoršovat. Od roku 2027 mají být zavedeny emisní povolenky pro fyzické osoby v podobě EU ETS-2. Má být zavedeno uhlíkové clo. Omezování spotřeby fosilních paliv a spalováků se ještě má utužovat.“

I kdybychom všechna opatření nyní zastavili, jejich důsledky se budou podle ekomomky stále projevovat. Vysvětluje, že stejně jako v měnové politice mají i tato opatření časová zpoždění, která mohou být i několikaletá.

„V hospodářské politice existují časová zpoždění. Ta zpoždění mohou být třeba až dvouletá – například mezi tím, kdy centrální banka pohne úrokovými sazbami, a tím, kdy se to projeví v inflaci. Podobný efekt vidíme i v jiných opatřeních. Když se dnes vypne elektrárna, za dva roky se to promítne do cen energie.“

Varuje, že toto zpoždění povede k dalšímu poklesu ekonomiky, ať už budou politické změny jakékoliv. „Zpoždění je tak velké, že my jednoznačně budeme ještě klesat dál. I kdybychom vše zastavili teď, škody už jsou tak obrovské, že jejich efekt bude pokračovat,“ poukazuje.

Konkurenceschopnost Evropy se dál propadá, s USA se nemůžeme měřit

Podle Markéty Šichtařové má Donald Trump díky prezidentskému systému USA výraznou výhodu oproti evropským lídrům, kteří se musejí podřizovat složité struktuře Evropské unie. Trumpova politika je rychlá a efektivní, což se projevuje nejen odstoupením od pařížské dohody, ale také snahou obnovit těžbu fosilních paliv a posílit průmyslovou výrobu. To podle ní povede k poklesu cen energií v USA, zatímco Evropa půjde opačným směrem. „Jsou tam násobně velké rozdíly mezi Amerikou a Evropou, tím je řečeno úplně vše. Konkurenceschopnost Evropy půjde dál do kytiček. S Amerikou se nemůžeme měřit. Nelze vyrábět levně tam, kde samotné zdroje energie nejsou, jsou nedostatkové, nestabilní a drahé.“

Energetická krize zhoršuje situaci těžkého průmyslu

Šichtařová dále upozorňuje, že problémem není jen vysoká cena energií, ale také jejich nestabilita. To se týká především firem v těžkém průmyslu, které jsou denně vystaveny výpadkům a kolísání napětí v síti.

Markéta Šichtařová se tak ostře vymezuje vůči současné evropské politice v oblasti energetiky a průmyslu, kterou označuje za nefunkční a sebedestruktivní. Kritizuje nejen vysoké ceny energií, ale také jejich kvalitu a stabilitu, což má zásadní dopad na těžký průmysl.

Evropa chce pokračovat v podpoře Ukrajiny, ale k tomu potřebuje těžký průmysl – a ten potřebuje stabilní a dostupné energie. Současná politika však podkopává základy evropského průmyslu. „Když Evropa říká, že chce válčit, ale zároveň si vypíná energie, je to jako suchý déšť. Technicky to nejde. Je to přesně ten způsob, který povede k tomu, že Evropa dál bude ztrácet konkurenceschopnost – nejen vůči Americe, ale už i vůči Asii a některým částem Afriky.“

Věnuje se problému statistického hospodářského růstu, který označuje za iluzi. Vysvětluje princip tzv. efektu rozbitého okna, kdy se ničení a následná výstavba nových hodnot statisticky vykazuje jako růst, ačkoliv ve skutečnosti společnost chudne. „Když máme fosilní elektrárnu a my ji zbouráme, abychom místo ní postavili větrník, i to rozboření té elektrárny se započítá do růstu HDP. Statistici vykážou hospodářský růst, ale my jsme jako společnost chudší. Vyměníme funkční zdroj za nefunkční obnovitelný a tváříme se, že rosteme. To je iluze. Demontujeme to, co funguje, a nahrazujeme to něčím, co nefunguje. Je to pochod zpátky,“ vysvětluje ekonomka.

ESG režim může padnout, ale čeká nás ještě hlubší krize

Ekonomka věří, že ESG režim má své slabiny, které se mohou stát jeho zkázou. Upozorňuje, že když velké korporace začnou postupně ztrácet zájem o tuto ideologii, celý systém se může zhroutit. Klíčem nyní je udržovat zdání úspěchu, protože jakmile tato iluze praskne, systém se rozpadne rychle a kompletně. „Když ESG režim ukáže své slabiny a začne ustupovat, jedna trhlinka se přidá ke druhé a nakonec se ta hráz úplně protrhne. Jediná jejich šance je udržovat zdání, že vše pokračuje dál tou vztyčenou rukou s praporem zelené budoucnosti. Ale jakmile to zdání praskne, praskne úplně vše.“

Změny atmosféry po zvolení Trumpa a demonstrační efekt

Podle Šichtařové už zvolení Donalda Trumpa přineslo viditelné změny atmosféry, které cítíme i u nás. Uvolnila se nejen rétorika na sociálních sítích, ale i média jsou podle ní méně restriktivní. „Můžeme cítit, že se atmosféra mezi lidmi změnila. Dokonce bych si troufla říct, že mnoho médií a sociálních sítí je dnes uvolněnějších. Můžete říci věci, které jste předtím říci nemohli. Ten demonstrační efekt přichází nejen z USA, ale i z Argentiny.“

Velké korporace si podle Šichtařové začaly uvědomovat, že ESG jim nepřináší takové zisky, jak očekávaly. Zpočátku jim tento systém přinášel výhody, ale později přestal být výnosný. To v kombinaci s tlakem veřejnosti může vést k jeho rychlému úpadku.

Problém evropské demokracie a role Evropské komise

Situace v Evropě je však podle Šichtařové složitější, protože zde neexistuje přímý demokratický mechanismus pro změnu vedení Evropské komise, což blokuje jakékoliv výrazné reformy. „V Argentině nebo USA máme prezidentský systém, kde změna voleb přináší okamžitou změnu politického směřování. V Evropě je ale Evropská komise jmenovaná, nikoliv volená. I když volby dopadnou více konzervativně, Evropská komise zůstává stejná,“ připomíná.

Krize jako impulz ke změně

Šichtařová tvrdí, že zásadní změna přijde až ve chvíli, kdy si lidé plně uvědomí, kam ekonomicky klesli. „Musíme si ještě projít obdobím, kdy ekonomicky spadneme čumákem do země. Je perverzní to říkat, ale až když ještě víc ekonomicky zchudneme, lidé si to začnou uvědomovat. Teprve pak začnou požadovat změny,“ věří Šichtařová, která díky tomu vyhlíží nyní budoucnost více optimisticky.

Psali jsme:

Vývoz zájmů USA. To se nedalo minout, vzpomíná poslanec Kobza

Macinka před celou Evropou: V Bruselu mluví podobně, jako komunisté u nás. Naděje je ve Washingtonu

Babiš na konferenci Patriotů: Toto je naše chvíle, musíme bojovat. Dlužíme to rodičům, dětem, Evropě

Je libo červíka? Ivan David k sobotnímu obědu o bruselské novince