„Prezidentovo myšlení a způsoby už daleko překročily všechna myslitelná pochybení na tomto nejvyšším ústavním postu země. Jsou zcela neslučitelné s dobrými mravy a úlohou, kterou má plnit a zastávat. Nelze vůbec vyloučit, že se u něho už možná projevují známky postupné ztráty kontroly nad svým chováním v důsledku jeho nezřízené životosprávy, nemluvě o možném a stále reálnějším ohrožení jeho fyzického, psychického a duševního stavu?“ klade si otázku v doprovodném textu k petici její autor Jan Šinágl.

Zeman prý kolaboruje s Ruskem

O co svá tvrzení opírá? Například o skutečnost, že Zeman uděluje státní vyznamenání především lidem sobě blízkým a těm, kteří mu pomohli k moci. Nepřijatelně se prý chová i v zahraničí, kde se vyjadřuje pochvalně o komunistickém autoritářském režimu a dává také jasně najevo, že v rusko-ukrajinské krizi je ochoten věřit ruské propagandě. Tím se podle Šinágla prezident dopouští vlastizrady, takže by senátoři měli zvážit podání žaloby za tento zločin k ústavnímu soudu.

Petici naleznete ZDE

Horní komora českého Parlamentu je skutečně nadána právem obrátit se na ústavní soud s touto žalobou a už tak jednou učinila - v závěru funkčního období prezidenta Václava Klause. Ústavní soud však neshledal argumenty žaloby za dostatečně nosné. Otázkou tedy je, zda by žaloba na Zemana dopadla jinak. Šinágl k jejímu podání jasně vyzývá.

„Lze důvodně předpokládat, že se prezident republiky dopouští opětovně i možné velezrady, ve spojení s cizí mocností, pokusem ohrozit a ovládnout demokratický systém země. Zejména jeho osobní, veřejnou podporou politiky komunistické Číny a Ruska, které se k bývalému komunistickému přibližuje stále více. Senát by měl opět zvážit důvodné podání žaloby pro velezradu prezidenta země, stejně jako tomu bylo u prezidenta Václava Klause. Jednání obou bylo a je odsouzeníhodné i z hlediska členství naší země v EU. Jejich vstřícné, nekritické a nedůstojné chování vůči Rusku nese znaky úslužnosti až kolaborace,“ rozčiluje se v textu autor.

Jednejte dřív, než bude pozdě

Šinágl v této souvislosti také připomíná, že je Zeman z titulu své funkce i vrchním velitelem Armády ČR, a jestliže vezmeme v potaz, v jak napjaté době nyní žijeme, může se Zeman stát i nejvyšším ohrožením státu. Odpovědní političtí činitelé by proto měli začít jednat co nejdřív, než bude pozdě.

Server Lidovky.cz upozornil i na další kritický hlas vůči prezidentovi Miloši Zemanovi. Dvě autorky otevřeného dopisu Kateřina Novotová a Kateřina Velíšková by rády od prezidenta slyšely, proč se před představiteli komunistické Číny vyjadřoval až příliš vstřícně. Obě ženy jsou si podle vlastních slov vědomy nutnosti udržovat obchodní kontakty mezi oběma zeměmi, otázkou však je, za jak vysokou cenu jich bude dosaženo.

Otevřený dopis naleznete ZDE

„Obyvatelé území České republiky si prožili dlouhé období nesvobody, nejprve pod ideologií nacistickou a poté komunistickou. Obě z nich jsou nedílně spojené s útlakem, pošlapáváním lidských práv a obětováním životů jednotlivců ve prospěch kolektivu a „společného dobra“. Vzpomeňme, jaký význam mělo v té době pro náš disent každé vyjádření podpory ze zahraničí. Jedná se o smutné a stále živé vzpomínky. O to nepochopitelnější se zdá být, že se Česká republika k národům v podobné situaci obrací zády,“ připomínají autorky.

Důraz na lidská práva a obchod s jednotlivými zeměmi nejsou podle názoru obou žen v rozporu. Tím, že budeme zemím jako Čína nebo Rusko říkat, co chtějí slyšet, si nevybudujeme silnou mezinárodní pozici, nezískáme respekt u obou zmíněných zemí a navíc hrozí, že ztratíme respekt u zemí západních. Tuto ztrátu prý nevyváží ani prezidentova póza spasitele české ekonomiky, který překonává nepotřebná idealistická klišé.

Zralé rozhodnutí prezidenta plně podporujeme

Prezidentu Zemanovi je ale vyjadřována i jednoznačná podpora. Opět na serveru Petice24.com nalezneme text, v němž signatáři razantně prohlašují, že je věcí prezidenta, koho pozve na oslavy státního svátku, a pokud se rozhodl nepozvat dva rektory vysokých škol, jeho rozhodnutí je třeba respektovat.

Petice ZDE

„V případě obou zmíněných rektorů dal prezident Zeman dotyčným pánům pouze ochutnat jejich vlastní medicíny. Mikuláš Bek mu jako hlavě státu (sic!) z osobní zášti svévolně zatrhl vystoupení na půdě Masarykovy univerzity, a to pod průhlednou záminkou údajné předvolební agitace. Obdobný je případ Libora Grubhoffera, který je znám jako člověk vystupující jasně protidemokraticky. Po posledních krajských volbách patřil k hrstce agresivních křiklounů z nátlakových protestních akcí proti jmenování demokraticky zvolené krajské zastupitelce Vítězslavě Baborové do funkce krajské radní jen proto, že se této ukřičené soldatesce (k níž kromě Libora Grubhoffera patřil mj. i neúspěšný kandidát z týchž krajských voleb Šimon Heller - jak pokrytecké!) nelíbila,“ píší autoři. Prezident tedy učinil správně a po zralé úvaze zmíněné rektory nepozval.

Skutečný dopad petic

Jak je vidět, petic a otevřených dopisů je dost. Otázkou ale je, jakou reálnou sílu tyto aktivity mají. Politoložka Jiřina Pavlíková ve vyjádření pro Lidovky.cz poznamenala, že internetové petice slouží především jako určité platformy pro podobně smýšlející občany, kteří se na příslušných fórech utvrzují ve svých názorech, ale dopady těchto petic na reálnou politiku je minimální.

„Internetové petice mají v dnešní době díky elektronickým sítím a sociálním serverům možnost semknout více lidí, hlavně těch názorově shodných. Je to poněkud operativnější než před nějakými patnácti, dvaceti lety. Shodnou se názorově, mohou si ‚popovídat‘, setkat se, vzájemně se podporovat, ale větší efekt, zvláště na našeho prezidenta, to nemá,“ podotkla.