Co se týká úsporného balíčku, vláda stále jedná. „Dokázali jsme ušetřit 80 mld. korun na výdajové stránce, pak ale přišla válka na Ukrajině a další krize“. I to vysvětloval tento týden na tiskové konferenci premiér Petr Fiala. Rozpočet nás zadlužuje, a proto musíme pokračovat v konsolidaci veřejných rozpočtů.

„Zatím se moc nedaří. Ukazují to jasná čísla. Za první tři měsíce roku je zadlužení větší než 160 mld., což je víc, než polovina z toho, co si vláda stanovila na celý rok. Pokud něco neuděláme okamžitě nebo v příštích týdnech, deficit naroste někde k hranici 400 mld. za letošní rok,“ uvedl Libor Rouček, bývalý místopředseda Evropského parlamentu. „Naprostá většina opatření, co vláda připravuje, i když přesně nevíme, jaká budou, vyžadují schválení zákonem a mohou být platná od ledna příštího roku. Neřeší se obrovský nárůst deficitu na letošní rok. Stále také slyšíme nástřely, kde ušetříme 80, 70 nebo 150 mld. a vlastně nevíme, z jaké částky?“ dodal.

V debatách postrádá zásadní věc. „Když už se dělají nějaká opatření, je důležité, aby nepostihla ekonomický růst. Naopak, pokud dělám daňovou reformu, už bych ji měl dělat tak, abych podpořil např. nejrůznější chytré investice, cestou nejrůznějších odpisů atd., aby bylo vše zakomponováno do strategie ekonomického růstu a v souladu s tím, jak bychom si představovali naši ekonomiku v příštích letech,“ upřesňuje Rouček a přesně tohle v debatách nezaznívá vůbec. „Sledujeme zoufalé pokusy řešit škrty, pokud možno tak, aby se nedotkly bohatších lidí. Taková diskuse běží už týdny, měsíce a mnozí už se vzdali sledovat, o co jde a co chce vlastně vláda dělat,“ popsal. „Ačkoli jsem životní optimista, nevidím to dobře,“ dodal celoživotní sociální demokrat.

Opatření postihnou střední třídu a nižší    

Premiér v tomto týdnu neměl potřebu komentovat návrhy, které se dostaly prozatím do médií. Uvedl ale, že nemůže připustit, aby opatření poškozovala život nějaké sociální skupiny. „Netuším, jak to myslel. Co vláda připravuje, postihne hlavně střední třídu a nižší sociální skupiny. Doposud neexistuje debata o majetkových daních. Když má někdo větší majetek a několik domů, nevím, proč by na řadu svých nemovitostí neměl platit větší daň z nemovitosti. A jde mi o progresivní daň. Všimněte si, že se k tomu za poslední dny někteří v Událostech, komentářích vyjadřovali. Kromě profesora Švejnara z New Yorku se všichni včetně Aleny Schillerové snaží téma zamést pod koberec. Nechceme progresivní daně,“ popisoval Rouček. „Demagogicky tvrdí, že buď máme průměrný příjem, nebo pak už čtyřnásobek, což činí asi 160 tisíc korun měsíčně. Jako by nebylo nic mezi tím? A co příjem nad sto tisíc? Je to tak ve všech zemích. Znovu říkám, nemusíme objevovat Ameriku, stačí se podívat do Rakouska na jejich čtyři nebo pět daňových pásem. Nejvyšší je 48 procent, ne jako u nás, kdy lidé s příjmem nad 160 tisíc platí nějakých 23, ani ne. Dokud nepřevrátíme debatu na zdaňování vysokých příjmů a kapitálu, nikam se nepohneme a rozhodnutí budou postihovat jen slabší společenské skupiny,“ dodal.

A dává další příklad ze zahraničí. „Když budete mít akcie v Belgii a budete brát dividendu, okamžitě vám ji zdaní třiceti procenty. Když máte tady akcie, i když ze zahraničí, tak se nedaní! Jestli vláda chce mít nějaký výsledek, musí se podívat na tuto stránku věci. Zavést, co je absolutně normální v každé kapitalistické společnosti, ať je to Rakousko, Německo, Amerika, Austrálie… Rovné daně jsou jen na východ od nás. Jenže pravicová vláda to nikdy neudělá,“ podotýká.  

Nešťastné výroky. „Nic není matoucí“

To, že máme velmi špatné výsledky, co se týká cen elektřiny, tak plynu, vyplynulo z materiálu Eurostatu. Jenže problém je podle Petra Fialy ve statistice. Připomenul, že už se ohradily firmy, které pracují v energetice, a kdo dělá chybu, musí být odhalen. Pozve si zástupce orgánů, kteří se mohou podílet na těchto číslech.