Usilovat chce i o dorovnání a zvednutí všech stupňů zaručené mzdy. ČTK to řekl předák ČMKOS Josef Středula. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) zatím neupřesnil, jaký růst minimálního výdělku bude pro příští rok navrhovat. Ministerstvo pracuje na vzorci pro pravidelnou valorizaci. Jednají o něm zástupci resortu s odboráři a zaměstnavateli. Podnikatelé se skokovým růstem nesouhlasí.

"Náš požadavek trvá. Prosazujeme navýšení na 19.500 korun od ledna. Trváme také na zachování zaručených mezd," uvedl Středula.

Minimální mzda, kterou pobírá asi 150.000 lidí, se zvedla letos od ledna o 1100 korun na 17.300 korun. Odbory koncem dubna přišly s požadavkem, aby od pololetí nejnižší výdělek vzrostl kvůli inflaci o 1000 korun a od začátku příštího roku pak o dalších 1200 korun. V součtu je to tedy požadovaných 2200 korun navíc od ledna. Představuje to růst o 13 procent. Odboráři poukazují na přetrvávající inflaci. Uvádějí také, že má Česko nižší minimální mzdu než okolní státy a český nejnižší výdělek je pod hranicí příjmové chudoby.

Zaměstnavatelé s výraznějším růstem nesouhlasí. Podle nich problémem není navýšení minimální mzdy, ale zaručených mezd. Ty představují nejnižší možný výdělek podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce. Vyplácejí se v osmi stupních od minimální mzdy do jejího dvojnásobku, teď tedy od 17.300 do 34.600 korun. Pro letošek vláda upravila jen nejnižší a nejvyšší stupeň, šest částek mezi nimi ponechala na loňské výši. Odbory požadují dorovnání.

Hospodářská komora opakovaně uvedla, že výdělky v Česku rostou rychleji než produktivita. Zaručené mzdy označila už dřív za "socialistický přežitek", prosazuje jejich zrušení. Podnikatelé žádají zavedení automatické valorizace. S ní souhlasí i odbory. Shoda na výsledném vzorci ale zatím není. Jurečka ČTK řekl, že se o něm dál jedná a na návrhu se pracuje.

Přiměřené minimální mzdy upravuje evropská směrnice, kterou EU přijala loni. Předpis doporučuje jako vodítko pro stanovení částky 60 procent mediánu hrubé mzdy či 50 procent průměrné hrubé mzdy. Členské státy mají na uvedení směrnice do praxe dva roky.

Zástupci ministerstva práce, odborů a zaměstnavatelů se před nedávnem dohodli na tom, že by se minimální mzda měla odvíjet od očekávaného průměrného výdělku pro další rok. Poměr minimálního a průměrného výdělku zatím není jasný. Odbory chtějí, aby to byla polovina. Trvají na zachování zaručené mzdy, jednat chtějí případně o snížení počtu stupňů z osmi na pět. Podle zaměstnavatelů by měl být poměr buď nižší, nebo by se měly zaručené mzdy od té minimální odpojit. Dohodly by se v kolektivním vyjednávání.

Návrhy na zvyšování minimální mzdy projednává tripartita. Odboráři a zaměstnavatelé se na přidání dosud nikdy neshodli. Rozhodovat musela vláda. V programovém prohlášení slíbila, že zavede automatickou valorizaci.