Jde například o postihy od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže za přestoupení zákona o zadávání veřejných zakázek. Nyní tyto pokuty podle soudů nelze za škodu pokládat, protože stát je platí v podstatě sám sobě.

„V současné době tedy nemají zaměstnanci státu motivaci dodržovat právní předpisy tam, kde hrozí pokuta ze strany jiné organizační složky státu,“ napsali předkladatelé ve zdůvodnění. Totéž se podle nich vztahuje také na najaté odborníky, třeba advokátní kanceláře a soudní znalce. Pokud se při zadávání zakázky dopustí třeba i úmyslné chyby, nelze po nich škodu úspěšně vymáhat, uvedli autoři.

Pirátští poslanci popisují v důvodové zprávě případ, kdy Ministerstvo obrany dostalo před pěti lety pokutu od antimonopolního úřadu za pochybení zaměstnance, který ve lhůtě neodeslal oznámení o zrušení zadávacího řízení. Ministerstvo ho neúspěšně žalovalo o náhradu škody. Věc se dostala až k Nejvyššímu soudu, který uvedl, že na stát je v těchto případech nutné hledět jako na jeden subjekt. Protože se zaplacením postihu pouze přesunuly peníze uvnitř státu, jeho majetek se podle soudu nezmenšil a škoda nevznikla.

Novela by stanovila, že pro účely uplatňování odpovědnosti za škodu by se na organizační složky státu hledělo jako na samostatné právnické osoby. Úřady by navíc musely v případě škody ihned posoudit uplatnění nároku na náhradu a vyhotovit o tom zápis.

Předlohu nejprve posoudí vláda. Rozhodnou o ní zákonodárci.