„No víte, občas se musíte podivit nad tím, kdo vymýšlí názvy těch operací,“ komentoval Paulův host v pravidelném pořadu Liberty Report, bývalý poradce Daniel McAdams, název největšího vojenského cvičení NATO od studené války, které se má odehrát v Polsku. „Co je anakonda? Je to ohromný had, který sevře svou oběť a pak ji pozře,“ řekl s tím, že se cvičení zúčastní na 3 000 vojáků a více než 1 000 vozidel, což bude pro Polsko největší vojenská operace na jeho území od druhé světové války.

„Je to, jako kdyby válka už probíhala, jen se čeká, až někdo překročí hranici,“ dodal Paul s tím, proč by se měly posílat děti dalších generací do další války. McAdams poznamenal, že přinejmenším Polsko se chová vůči Rusku nadmíru provokativně. Následně ještě ukázal, kolik se v roce 2016 celkem odehraje operací NATO v blízkosti ruských hranic, přičemž posměšně zmínil ujišťování nejednoho generála Aliance, že jde jen a pouze o obranná opatření. Celkem jich je 37.

„A určitě vám řeknou, že rozhodně nejde o ofenzívu,“ podoktl Paul. „Ale jsou tací, kteří uznávají, že by se mohlo něco pokazit.“ Vyjádřil také překvapení nad tím, jak jednoduše mohou USA postavit raketový deštník v zemích východní Evropy, a to i přesto, že tamní obyvatelé s tím nesouhlasí.

Uvažoval také nad tím, že je takřka nemožné brát operace NATO jen jako defenzivní strategii, protože USA jsou ve světě známé jako agresivní národ, který podniká časté intervence. Připomněl také reakci USA během kubánské raketové krize, kdy snahy tehdejšího vůdce SSSR Nikity Chruščova brali politici jako přímé ohrožení a hrozila další velká válka. Například kdyby se USA rozhodly postavit vojenskou základnu ve Venezuele, celá Jižní Amerika by vehementně protestovala.

Celý text zde.

McAdams připomněl, že USA zečtyřnásobují svoje výdaje na to, aby mohly mít jednotky na hranicích s Ruskem. „Jak jsi poznamenal, když Sověti poslali pár raket na Kubu, byli jsme připraveni začít třetí světovou,“ dodal s tím, že je takřka absurdní předpokládat, že opravdu jde jen o „defenzivní operace“.

Jeden z hlavních důvodů dalšího zbrojení však spočívá podle obou diskutujících v tom, že USA potřebují mít odbyt zbraní, čímž ale vlastně prohlubují společenské nerovnosti, protože se vše platí z peněz daňových poplatníků, které končí v kapsách zbrojařského průmyslu.

„Jedna věc, kterou bychom si měli uvědomit, je, kdo jde dál, jen aby se mohl rozhádat s jinou zemí. Ti, kteří jsou na vlastních hranicích, s nimiž bojujeme a hádáme se, nebo ti, kteří jdou deset tisíc kilometrů z domova? Myslím si, že si zahráváme s ohněm. Není to žádná hloupá dětská hra, protože ekonomicky je to jasná válka vůči americkému lidu a prosperitě naší země,“ konstatoval Paul a dodal, že nakonec to dopadne tak, že USA prohrají už jen proto, že zkrátka poslední dobou již žádné války nevyhrávají. „Kdyby to tak bylo, byl by mír v Iráku, byl by mír v Afghánistánu,“ dodal s tím, že by bylo jednodušší, kdyby prostě USA poslechly a stáhly se.