Hostem Rádia Z byl historik Petr Koura, který je zaměřen na nejnovější české dějiny. Uznal, že z připomenutí sto druhého výročí založení Československa, tedy z 28. října, měl nedobrý pocit, a to kvůli tomu, že se nemohly konat žádné akce včetně oslavného ceremoniálu na Pražském hradě či oslav v jednotlivých městech a obcích. „Jsem z toho měl v minulých letech radost, když se lidé sešli třeba u pomníků na návsi a zavzpomínali na první republiku a T. G. Masaryka,“ pověděl historik. To ho též mrzí více než slavnost na Hradě.

Celý rozhovor ZDE:

Velmi ho štve, když slyší, jak někdo tvrdí, že 28. říjen je oslava neexistujícího státu. „Nejde jenom o ten dvacátý osmý říjen devatenáct set osmnáct, ale i o ty následující roky a právě dvacátý osmý říjen devatenáct set třicet devět je podle mě velice důležitý. Tehdy protektorátní vláda zrušila sváteční status toho dvacátého osmého října a lidé vyšli do ulic, a to, k čemu došlo, tak to byly největší protinacistické demonstrace v celé okupované Evropě. Nikde jinde v Evropě se nic podobného nestalo, že by desetitisíce lidí šly demonstrovat svůj odpor k okupaci. Musíme si ještě uvědomit, že to je krátce po porážce Polska, takže to není v době, kdy by Německo bylo v defenzivě, naopak, Německo postupuje a uvádí se, že v Praze demonstrovalo šedesát tisíc až sto tisíc lidí,“ vylíčil Koura a dodal, že šlo o událost, kdy byl zastřelen dělník Václav Sedláček a postřelen student Jan Opletal. To poté přispělo k událostem ohledně vysokých škol v listopadu 1939.

Třicátého října 1918 byla též podepsána Martinská deklarace, kterou se Slovensko přidalo do rodícího se státního útvaru Československa. Prý ovšem nebylo jasné, že se Slovensko přidá, a bylo to o něco složitější.