Meotti poukazuje na prohlášení někdejšího vůdce al-Káidy Usámy bin Ládina a současného vůdce Islámského státu Abú Bakra al-Bagdádího, kteří shodně nabízeli Evropanům příměří. „Požadovali jediné, aby se obyvatelé starého kontinentu vzdali účasti v bojích proti terorismu. Tedy, aby se vzdali. Před třinácti lety takto uspěli ve Španělsku. Do několika týdnů po březnovém útoku v Madridu tehdejší socialistická vláda rozhodla o stažení svých vojáků z Iráku.“

„Mnozí tehdy vnímali tento krok jako obrovský triumf al-Káidy. Několik měsíců po stažení španělských vojáků premiér Zapatero prohlásil, že boj za rovnoprávnost je účinnější zbraň proti terorismu než zbraně,“ podivuje se Meotti a zmiňuje reakci francouzské a německé vlády po teroristickém útoku v Paříži a Berlíně. „Co udělali? Vůbec nic! V prvním případě se jen prezident Hollande a kancléřka Merkelová chytili společně s dalšími politiky za ruce při mírovém pochodu.“

• Celý text v angličtině je ZDE

Podle Meottiho mění džihád život běžných Evropanů v mnoha směrech. „Je omezována svoboda projevu, čím dál častěji se na veřejnosti objevují nikáby, v mnoha západoevrospkých metropolích fungují za tichého souhlasu úřadů šaría soudy a v konečném důsledku výše zmíněného tato místa houfně opouštějí židovské komunity. Muslimští reformátoři jsou umlčováni a integrace muslimů selhává na celé čáře.“

Jak tvrdí Meotti, Západ naprosto rezignoval v boji za udržení svých náboženských i kulturních tradic. „Jedním z posledních důkazů kapitulace Západu je rezoluce OSN a UNESCO, podle které je posvátné místo pro Židy, Staré město v Jeruzalémě, islámské. A to přesto, že až do sedmého století islám neexistoval a Staré město má tradici více než dva tisíce let. Příští týden se navíc uskuteční v Paříži další z mírových konferencí, na které OSN patrně odhlasuje založení samostatného Palestinského státu.“

„Bude to další z důkazů kapitulace Západu tváří tvář teroru. Vidím tady jistou podobnost s rokem 1938, kdy se v Mnichově konala konference, na které představitelé západních mocností vyhověli Hitlerově požadavku a hodili mu do chřtánu Československo. Britský premiér Chamberlaine a spol. svůj ústupek Hitlerovi v podobě okleštění hranic Československa vydávali za naději pro mír. O šest měsíců později Hitler vtrhl do zbytku země a ta se stala součástí Říše. Stejně jako dnes Izraelci, také Čechoslováci tehdy byli označováni za ‚narušitele míru‘. Slovo ‚mír‘ dnes může často znamenat pouhou kapitulaci před islámem.“