Poslanecká Sněmovna od úterý v třaskavé atmosféře projednává ve druhém čtení sporný vládní konsolidační balíček. Opozice balíček dlouhodobě kritizuje a snaží se prostřednictvím obstrukcí zamezit jeho přijetí. Šéf ANO Andrej Babiš tráví již třetí den u řečnického pultíku dlouhé hodiny, kde Fialův kabinet označuje za nejhorší a nejprolhanější vládu v dějinách České republiky.  

Konsolidační balíček obsahuje několik sporných bodů, s kritikou nyní přišla i Agrární komora České republiky, podle níž českým zemědělcům výrazně uškodí plánované zvýšení daně ze zemědělské půdy. „Vláda přišla s konsolidačním balíčkem, který má ozdravit veřejné finance, a šetřit se bude také na zemědělcích. Škrty se však mají dotknout nejcitlivějších oblastí, jako je zemědělská půda, tedy základní výrobní prostředek pěstitelů i chovatelů. Navrhované zvýšení daně nadále prodraží půdu a ohrozí potravinovou bezpečnost České republiky, zejména u ovoce či zeleniny. Agrární komora České republiky proto opakovaně vyzývá zákonodárce, aby se zvýšení daně z nemovitosti netýkalo zemědělské půdy,“ píše komora ve svém tiskovém prohlášení.

Vláda ve svém balíčku navrhuje až dvojnásobné navýšení daně z nemovitosti, které se dotýká i zemědělské půdy. Část z těchto peněz by navíc nově měla připadnout státu. Dosud tento výnos směřoval čistě do obecních pokladen. V rámci pozměňovacích návrhů vláda alespoň přistoupila k tomu, aby obcím zůstala pravomoc určovat pro zemědělské pozemky místní koeficient v rozmezí 0,5 až 1,5. Obce tak mohou zavedením místního koeficientu ve výši 0,5 eliminovat u těchto pozemků zvýšení daně z nemovitých věcí. Zároveň obcím zůstává pravomoc tyto pozemky od daně zcela osvobodit.

Ani tento nástroj ale podle Doležala zemědělcům nepomůže, protože i obce přijdou v rámci konsolidace o peníze a budou hledat cesty, kde je získat. „Stát se vyviní z odpovědnosti za zdanění zemědělské půdy a zároveň obcím umožní přilít si peníze do svých vlastních rozpočtů. Částečné osvobození zemědělců od této daně využitím koeficientu na úrovni 0,5 považujeme za nepravděpodobné, protože i obce se dostávají kvůli konsolidaci veřejných financí a zvyšování vlastních nákladů na fungování do nelehké situace a z jejich pohledu by bylo logické využít tyto prostředky pro svůj provoz, když jim stát dává tu možnost a ostatní finance jim krátí. Stát by měl hledat úspory v jiných oblastech a nepodléhat laciným a populistickým gestům. Na tomto plánovaném kroku lze pochválit snad jen jedinou věc, kterou je podmínka stejných pravidel v rámci celé obce a nerozdělování podniků podle velikosti,“ uvedl prezident Agrární komory ČR.

Komora se proto zasazuje o to, aby byla zemědělská půda z navýšení daně z nemovitých věcí vyčleněna. Českým zemědělcům by to totiž prý přineslo existenční problémy. „Čeští zemědělci se nacházejí v situaci, kdy se potýkají s vysokými náklady na produkci, které ale nemohou v řadě případů promítat do výkupních cen. Současně čelí environmentálním požadavkům spojeným se zaváděním nových pravidel Společné zemědělské politiky Evropské unie. Návrh na zvýšení daně ze zemědělské půdy navíc přichází v době, kdy se plánuje další omezení podpor mířících do zemědělství. To vše může přispět k dalšímu prohloubení propasti mezi příjmy a výdaji podnikatelů v zemědělské prvovýrobě,“ varuje Agrární komora ČR, že čeští zemědělci tak ztratí konkurenceschopnost.

Zemědělci u nás se totiž například musejí nadále spoléhat na pronájem půdy. Podíl propachtované zemědělské půdy se totiž v České republice pohybuje na úrovni 72,7 procenta, což je jedno z nejvyšších čísel v Evropské unii, zatímco například polští zemědělci, kteří jsou největšími dovozci potravin do Česka, hospodaří většinou na vlastní půdě.

Zemědělská půda se navíc za poslední dekádu zdražila o více než 200 procent. „Mezi lety 2012 a 2021 činilo zdražení orné půdy v Česku podle dat Eurostatu 224,5 procenta. Výrazněji zdražila pouze v Rumunsku a v Estonsku. V Polsku rostla její cena také, ovšem pouze o 79,9 procenta, tedy nominálně bezmála třikrát slabším tempem než v Česku. Polsko sice v období let 2012 až 2021 vykázalo nižší celkovou inflaci v oblasti spotřebitelských cen než Česko, ale jen v rozsahu necelých čtyř procentních bodů. Reálně tak v daném období převyšovalo zdražování orné půdy v Česku růst cen polské zemědělské půdy o závratných více než 140 procentních bodů,“ vypočítává Doležal.

Zvýšení daně ze zemědělské půdy tak podle Doležala majitelé půdy přenesou na hospodařící zemědělce. „Dále se tím pádem rozevřou nůžky mezi výrobními náklady, jimž čelí čeští zemědělci, a náklady, jimž čelí například jejich polští konkurenti. Vyšší výkupní ceny zemědělské produkce následně vytvoří tlak na růst cen potravin pro konečné spotřebitele v České republice, které tak budou cenově ještě méně atraktivní v porovnání nejen s polskou potravinářskou produkcí,“ varuje Agrární komora ČR, že tento krok odnesou všichni občané.