Desítky uživatelů sociálních sítí ze Srbska připomínají, že když v letech 1999 až 2004 albánští teroristé v Kosovu vypalovali desítky křesťanských chrámů a klášterů, nejenže svět s varováním na tyto zločiny neupřel pozornost, ale bylo to prakticky všem jedno. 

Jednou ze známých srbských osobností, která na to upozornila, byl dokumentarista, režisér a moderátor Boris Malagurski. 

„Scéna katedrály Notre-Dame v plamenech je pro lidskou civilizaci tragédie. Dědictví UNESCO se musí chránit, bez ohledu na to, jestli je světoznámé, nebo ne. Co lidé na světě teď vidí v Paříži, na to srbští občané bezmocně hledí od roku 1999 ve své jižní provincii, kde nebyl spálen a zničen jeden kostel, ale přes 150 kostelů a klášterů, některé ze 14. století. A to úmyslně. Proč to není hlavní zpráva? Protože se většina médií neřídí svědomím, ale politikou,“ napsal na Facebooku Boris Malagurski. Jeho komentář sdílely tisíce lidí.

S dalším příspěvkem podobného rázu přišla politička a aktivistka Milica Djurdjević. „Francouzi se nás ptali: proč je pro vás Kosovo tak důležité? Dejte od něj ruce pryč, jako jsme my dali ruce pryč od Alžírska. Opomněli říct, že jejich Notre-Dame není v Alžírsku, ale v Paříži. Teď, když hoří perla křesťanské architektury a velká část lidstva truchlí nad ztrátou tak velikého historického pokladu, možná lépe pochopí nás Srby, kteří jsme byli svědky toho, jak během jednoho jediného dne 35 našich svatyní lehlo popelem,“ uvedla ostře politička.

Narážela na tragické události ze 17. března 2004, kdy kosovští Albánci prováděli etnické čištění, ničili chrámy, kláštery, bořili domy a vyháněli a vraždili srbské obyvatelstvo. Šlo fakticky o pogrom, který mnohé v daném regionu překvapil.

Kosovští Albánci se totiž k etnickému čištění, boření celých vesnic a pálení středověkých křesťanských chrámů odvážili i přes přítomnost mezinárodních vojsk na území Kosova a Metochie. Ještě větší šok přišel, když mezinárodní vojska tuto krvavou operaci nechala prakticky bez povšimnutí, nebyla schopna tomu zabránit, ani to zastavit. Ze strany mezinárodních sil nepadl jediný výstřel. 

Srbové tak nabyli dojmu, že západní svět stojí na straně albánských teroristů, které nechává beztrestně ničit světové architektonické dědictví. Během pogromu, který trval zhruba tři dny, bylo spáleno a zbořeno na 35 křesťanských chrámů, kostelů a klášterů. Existence řady z nich sahala až do 14. století. Na jejich místě zbyly jen ruiny a popel.

Ze stovek komentářů a diskusních příspěvků jasně plyne, že Srbové sice pochopitelně litují škody na slavném chrámu Notre-Dame v Paříži, ale s lítostí pozorují, když tuto tragédii oplakává celý civilizovaný svět, zatímco ničení jejich středověkých chrámů ze strany Albánců nikoho nezajímalo.

Záběry z březnového pogromu na Srby a jejich památky v roce 2004: