Gabriel tvrdí, že on i jeho strana od počátku migrační krize kritizovali postoj svého koaličního partnera CDU/CSU, který z jeho pohledu nebyl schopen zajistit podmínky pro přijímání takového počtu uprchlíků. „Platí to jak pro nově příchozí, tak pro zajištění vnitřní bezpečnosti. Nestačí říci pouze, že to zvládneme. K tomu je navíc podniknout konkrétní kroky,“ naráží šéf socialistů na oblíbené heslo vůdkyně CDU Angely Merkelové „Wir schaffen das“ (My to zvládneme, pozn. redakce).

Gabriel přímo napadl koaličního partnera své strany také v souvislosti s federální policií. „Po éře Otto Schilyho stáli v čele ministerstva vnitra lidé z CDU. Policii přitom nutně chybí 45 milionů eur na nákup vrtulníků, které jsou nezbytné pro rychlé nasazení speciálních sil. Je nejvyšší čas vybavit policisty odpovídajícím způsobem. Co se týká jak personálního obsazení, tak potřebného vybavení,“ je přesvědčen Gabriel, který stojí v čele SPD od listopadu 2009.

Celý rozhovor v němčině najdete ZDE.

Gabriel se rovněž vyjádřil k osobě, která by mohla na podzim 2017 kandidovat za socialisty na kancléře. Rozhodnout by se mělo na stranickém kongresu, který se bude konat příští rok v květnu. V médiích se v posledních týdnech spekulovalo o tom, že by se mohlo rozhodovat mezi starostou Hamburgu Olafem Scholzem nebo předsedou Evropského parlamentu Martinem Schulzem. „To jsou pouhé novinářské spekulace. Určitě by mi však nevadilo, kdyby to nakonec byla právě tato dvě jména.“

Klíčovým tématem rozhovoru pro ARD bylo také Turecko, jehož vztahy s Německem nejsou v posledních dnech zrovna nejlepší. Podle vicekancléře německé vlády je nepravděpodobné, že by Turecko bylo schopné vstoupit v příštích deseti či dvaceti letech do Evropské unie. „Je iluzorní domnívat se, že by Turecko mohlo být v nejbližší době plnohodnotným členem EU. Neváhal bych něco takového označit za nesmysl,“ uvedl Gabriel, ale na rozdíl od rakouských diplomatů odmítl ukončit s Ankarou přístupové rozhovory.

„Za současné situace musíme s Tureckem udržovat všechny dostupné komunikační kanály. Je to podobné jako s Ruskem. S oběma zeměmi není příliš jednoduché se vypořádat, ale musíme se o to dál pokoušet,“ tvrdí Gabriel. Pokud by ale byl v Turecku opětně zaveden trest smrti, rázem by to podle jeho názoru změnilo situaci. „Trest smrti by byl v rozporu s Listinou základních práv EU. Potom by pokračování v přístupových rozhovorech nedávalo smysl,“ má jasno šestapadesátiletý Sigmar Gabriel.