Jedna ze čtenářek se Černochové ptala na téma "Vojna pro ženy“. Zajímalo ji, zda by i poslankyně Černochová byla ochotna v případě pořeby narukovat, a také, jak by vyřešila péči o děti, které by odchodem matek do války osiřely.

Poslankyně ODS upozornila, že branná povinnost, a to i pro ženy, nebyla nikdy zrušena a stále platí, i když se o tom moc neví. "Je třeba zdůraznit, že všeobecná branná povinnost neznamená povinnou vojnu, ale povinnost narukovat v určité fázi ohrožení bezpečnosti státu,“ vysvětluje. Tuto povinnost máme všichni a změna prý bude pouze v tom, že odvodní řízení bude moci být urychleno a spuštěno ještě před vyhlášením stavu ohrožení.

"Osobně na povinnosti bránit svou zemi v případě, že je v ohrožení, není nic špatného, a velmi mne znepokojuje, že naše společnost má v důsledku falešného pocitu bezpečí tendenci se této odpovědnosti zbavovat,“ říká Černochová. Odpovědnosti se prý sama rozhodně nezříká, ale v účasti v aktivní záloze jí bohužel brání funkce starostky na Praze 2.

"Vím, že představa války a v jejím důsledku rozvrácených rodin je velmi těžká, válku si nepřeji a jsem vděčná za to, že máme to štěstí žít v míru,“ píše. Pokud by se však prý situace změnila, neměli bychom jinou možnost, než svou vlast bránit.

S armádou souvisel i další dotaz, který směřoval na případ podplukovníka Marka Obrtela. Ten se rozhodl vzdát svých ocenění z akcí v rámci NATO, neboť dospěl k závěru, že se jedná o zločinecký pakt. Černochová jej vyzvala, ať se zachová jako chlap a přestane místo toho pobírat výsluhu, která je mu vyplácena. Vzbudila tím značný rozruch, jak prokázal i tento čtenářský dotaz. "Paní poslankyně, proč nevrátili páni umělci, kteří vraceli titul národní umělec, rovněž honoráře, které obdrželi jako národní umělci?“ ptal se čtenář. Bráno do důsledku by prý Přemysl Sobotka, další ostrý kritik komunistické totality z ODS, měl vrátit vše, co si za tohoto režimu vydělal.

Černochová namítla, že to, že člověk dělal za komunismu lékaře, rozhodně neznamenalo, že se s režimem ztotožňoval. "Voják v demokratické zemi se přeci ale musí nějakým způsobem identifikovat s tím, na které straně bojuje,“ myslí si poslankyně. Plat, který za službu obrdžel, by mu určitě nebrala, jediné, co by měl podle ní přestat pobírat, jsou výsluhy, které díky své vojenské minulosti, které se zřekl, pobírá dodnes.

K podplukovníku Obrtelovi směřoval i další dotaz. Čtenář vyjádřil názor, že v této kauze je zcela záměrně zastírána její hlavní příčina - agresivita paktu NATO, který stojí za většinou světových konfliktů. S tímto tématem se však poslankyně vypořádala jednoduše: "Mám jiný názor, ale nepředpokládám, že bychom se shodli. Přesto přeji pěkný den,“ ujistila.

Jiný čtenář vyjádřil názor, že Černochová a ODS až příliš alarmisticky vystupují proti imigrantům. Situace u nás prý zdaleka není tak vypjatá jako ve Francii nebo Británii. "Vaše reakce mi přijde až přehnaná a zbytečně šíříte paniku. Nebo mi to vyvrátíte?“ zajímalo čtenáře.

Otázky i s odpověďmi Jany Černochové ZDE.

Černochová upozorňuje, že i když dnes toto nebezpečí není tak velké, nežijeme ve vakuu. Zejména když se začíná mluvit o kvótách, jimiž by si imigranty podělily všechny členské země EU. "Proti přijetí 15 syrských rodin přeci ODS nic nemá. Naopak, zastáváme názor, že je naší povinností těmto lidem pomoci,“ ujišťuje poslankyně. Je prý ale třeba, aby otázka imigrace byla řešena kompexně a systémově.

Poslední uspokojený tazatel se zajímal o názor poslankyně na francouzský obrázkový časopis Charlie Hebdo a vymezení hranice, za kterou by vyjádření názoru nemělo jít. Černochová přiznala, že Charlie Hebdo nepatří k časopisům, které by si kupovala.

"Karikatury nepovažuji za příliš vkusné a tento časopis mi je myšlenkově velmi vzdálen,“ dodává poslankyně ODS. To však prý nic nemění na tom, že takový časopis má právo na existenci. "A tím spíš si nemyslím, že nevkusnost čehokoli by měla kohokoli v demokratické zemi opravňovat k tomu, aby kvůli tomu vraždil,“ dodává s tím, že útok na redakci časopisu vnímá jako zbabělý a zákeřný.

Nalézt hranici, na kterou se čtenář ptal, je podle Černochové velmi těžké, a je to spíše otázka vkusu. "Přesto jsou postoje a názory, které jsou již dnes zákonem postihovány. Osobně se domnívám, že jejich výčet je však dostačující,“ dodává zákonodárkyně.