„Dřívější bankrot je pro Řecko výhodnější než pozdější. Stejně tak pro jeho věřitele. Bylo by lepší nedohodnout se,“ píše ekonomka.

Upozorňuje, že bankrot Řecka sice neznamená automatický odchod z eurozóny, ale pravděpodobnost opuštění eurozóny je v takovém případě velmi vysoká.

Po zavedení vlastní měny by došlo k jejímu prudkému oslabení třeba i o 40 %, to by vyvolalo až dvoucifernou inflaci, která by ještě více znehodnotila úspory obyvatel. Současně by prý došlo k hluboké recesi a nezaměstnanosti.

Největším nebezpečím pro turisty by v Řecku byly lidové nepokoje

A jaký dopad by měl bankrot Řecka pro naše turisty? „Ten, kdo bude vybaven cizí hotovostí, se v podstatě nemá čeho bát. Je dokonce vysoce pravděpodobné, že dolary, franky či libry se stanou tak žádanou měnou, že dojde k vytvoření dvojího kurzu: oficiálního devizového a neoficiálního valutového – podobně, jako jsme to znali od veksláků před rokem 1989,“ myslí si Šichtařová.

Mnohem vyšší bezprostřední riziko lze podle ní ale čekat v důsledku případných lidových nepokojů na území Řecka.

Bankrot by mohl probíhat podle tří různých scénářů

Šichtařová vidí v případě řeckého bankrotu tři možné scénáře. První, měkký, by znamenal prudké oslabování eura, prudké oslabování drachmy, pokud by byla zavedena. A naopak posilování dolaru, libry a švýcarského franku.

Za pravděpodobnější považuje Šichtařová „střední“ scénář. „Kromě změn na devizovém trhu by došlo ještě k odstartování praskání cenových bublin i na akciových a dluhopisových trzích. Stačí k tomu málo: Aby politici bankrot mentálně neunesli a hovořili o něm například jako o ‚prohře všech‘ a podobně,“ varovala s tím, že to by velice snadno mohlo vybudit paniku a drobní i institucionální investoři po celé Evropě by se začali zbavovat nakoupených cenných papírů.

Že je to velmi reálný scénář, prý naznačuje fakt, že v minulých dnech, když se spekulovalo, že dohoda s Řeckem dosažena nebude, klesaly nejen řecké akcie, ale poměrně razantně klesaly i další akcie evropské.

Propad akciových trhů by snadno mohl dosáhnout dvouciferných hodnot a dotkl by se pochopitelně i všech těch, kdo vlastní třeba podílové listy akciově orientovaných fondů, na Slovensku by se mohl dotknout důchodců v důchodových fondech. „České penzijní fondy se akciím na rozdíl od slovenských vyhýbají,“ poznamenala ekonomka.

Pravděpodobnost tvrdého scénáře je velmi malá, ale bohužel jej nelze zcela vyloučit. Scénář by na počátku začínal stejně jako „střední“. Naprosto zásadním zlomem by však bylo, kdyby výprodej cenných papírů dosáhl takové intenzity, že by začaly prudce padat ceny (tedy růst výnosy) státních dluhopisů dalších jihoevropských zemí – tedy kdyby výnosy rostly až do dvouciferných hodnot. Další komplikací by bylo, kdyby se ukázalo, že řada jihoevropských bank dosud nevyčistila své bilance od řeckých cenných papírů.

V takové chvíli by díky svým bilancím začaly mít problémy i další evropské banky geograficky vzdálené od Řecka a současně země jako Itálie, Španělsko či Portugalsko by začaly mít kvůli vysokým výnosům problémy s utažením svého dluhu. „To by pak byl počátek šíření finanční nákazy. Ve zcela krajním případě by pak taková finanční nákaza mohla ústit až do panevropské finanční krize, která by v sobě zahrnovala sérii státních bankrotů,“ uvedla Šichtařová.

Závěrem podotkla, že prozatím se situace vyvíjí tak, že směřuje kamsi mezi první a druhý scénář. „To se však pochopitelně může velmi snadno změnit,“ dodala.

Celý text je ZDE