„Přesně tohle kdysi v učebnicích makroekonomie popisoval nositel Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman jako hypotetickou možnost jak ovlivnit ekonomiku, když už běžné kroky centrální banky nefungují. Když zkrátka centrální banka už vystřílela munici a nikdo si z ní nic nedělá. Říkal tomu helikopterové peníze a tvrdil, že aby lidé víc utráceli, je třeba rozdat peníze všem. Jako když vrtulník krouží nad davem a sype na něj bankovky,“ uvádí Šichtařová. 

„V kontinentální Číně by asi taky rádi, ale zase tolik peněz na rozdání miliardě lidí nemají. Tak aspoň ostošest snižují úrokové sazby a přemýšlejí, jaké by ještě mohli zavést dotace a intervence. Má to jen jednu chybku na kráse. Chybějícího člověka úvěrem nenahradíš. Když továrna nejede, protože její zaměstnanci dřepí doma v karanténě, ani bezúročný úvěr to do cajku nedá,“ dodala Šichtařová a komentovala situaci, kdy čínská ekonomika je zasažena koronavirem. 

„Vrtulníkové peníze byly ještě před pěti lety fantasmagorií. Dneska jsou realitou. Zatím v Hongkongu. Zatím. Záporné úroky byly taky před deseti lety fantasmagorií. Asi jako jít si koupit rohlík a dostat za to od prodavače zaplaceno. Od té doby jsme si na ně už zvykli. V Evropě,“ míní ekonomka a rozvíjí skutečnost, že koronavirus nyní přichází i do Evropy. 

„U nás se objevují názory, že musíme zabránit lidem, aby vykoupili obchody, a proto je třeba prodeje regulovat. Takže každý by si směl koupit třeba jen dvě konzervy. Najdi tři rozdíly proti vrtulníkovým penězům a záporným úrokům. To všechno je totiž jiná fasáda téhož: je to socialistické zlo dané vírou, že nějaká chytrá hlava může naplánovat svět,“ zmiňuje. 

V závěru si všímá i toho, že v tu chvíli přichází novela zákona o ČNB, která jí má dát víc pravomocí. „Otevírá stavidla tomu, aby se ČNB mohla chovat stejně jako Evropská centrální banka. To není dobrá zpráva. Jestliže první přikázání politika zní: kamuflovat, zatloukat, zatloukat, pak první přikázání bankéře zní: Nedávejte politikům větší moc, nedávejte, nedávejte!“ uzavřela.