Bystroň je sice v Německu neznámým politikem, ale v Česku má jméno. V květnu ho přijal mluvčí prezidenta Miloše Zemana a pochválil ho za to, že podporuje „odmítavý postoj prezidenta vůči migračním kvótám“. Od té doby, píše Welt, Bystroňova hvězda v Česku stoupá. V rozhovorech a příspěvcích pro velká česká média varuje Čechy, aby si přijetím uprchlíků nezavlekli do země teroristy.

Deník připomíná, že Bystroň je synem českých exulantů, kteří odešli do tehdejšího západního Německa v roce 1987. „Možná chce čtyřiačtyřicetiletý muž, který mluví česky, slovensky a polsky, svými útoky proti přijímání migrantů rozšířit spolek evropských pravicových populistů na východ,“ domnívá se Welt.

Bystroň touží po spolupráci všech „eurokritických stran v Evropě“

Na západě Evropy spolupracují AfD, rakouští Svobodní (FPÖ) a francouzská Národní fronta (FN) Marine le Penové, ale na východě, i když i tam panuje neonacionalismus, se takové spolupráci nedaří, brání tomu časté resentimenty východoevropských pravicově populistických stran. Proto nechtějí rakouští Svobodní spolupracovat s českými pravičáky a FN a britští euroskeptici UKIP se nepřátelí s Poláky.

A navíc euroskeptické a protimigrační strany nejsou sjednoceny ani v Evropském parlamentu. UKIP je v jiné frakci než Svobodní a Národní fronta. Europoslanci AfD jsou v jiných frakcích. A pravicově liberální ODS z Česka, s níž chce Bystroň do budoucna navázat spolupráci i mimo Brusel, sedí ještě jinde.

Bystroň touží po spolupráci všech „eurokritických stran v Evropě“, jak řekl nedělníku Welt am Sonntag. V Evropském parlamentu by podle něj měly všechny takové strany spolupracovat v jedné frakci nejpozději v roce 2019, kdy budou příští volby do EP. A měl by je sjednocovat dvojitý vnější nepřítel – Brusel a přijímání uprchlíků. V této oblasti je věrným spojencem AfD bývalý český prezident Václav Klaus, píše Welt a připomíná, že Klaus byl v minulosti hostem sjezdu AfD.

Řecko je prý nedbalé vůči uprchlíkům

Bystroň prý oceňuje odmítavý postoj zemí Visegrádské čtyřky (Česka, Slovenska, Maďarska a Polska) vůči přijímání uprchlíků, protože tím jejich vlády „naplňují vůli svých občanů“. Pro Bystroně je Visegrád protipólem evropské politiky Angely Merkelové.

„To, že státy Visegrádu společně hlasují v oblasti migrační politiky, je evropská spolupráce v nejlepším slova smyslu. Ale protože neodpovídá zájmům Merkelové, je Visegrád v Berlíně považován za nepřátelské uskupení a napadán,“ cituje list Bystroně.

List podotýká, že tolik sympatií pro V4 by mohl být pro Bystroně i problém, protože by rád rozšířil společenství národních konzervativců i na Balkán a do Řecka. „Ale když si dlouhodobě nedbalé Řecko pouští za hranice uprchlíky, teď nemůže chtít, aby je přijímaly jiné země,“ říká Bystroň.