„Mnoho občanů to netuší, ale prezident Petr Pavel se v listopadu 1989 jako prominentní rozvědčík vojenské kontrarozvědky školil, jak zakroutit krkem všem nepřátelům komunistického režimu – kapitalistům, reakcionářům, kulakům i studentům,“ vysvětluje SPD svou nejnovější kreativu a připomíná i jeho zpravodajské krycí jméno Pávek.
Prezident Pavel je v jejich alegorii vyobrazen pod bílou helmou, kterou tehdy nosili příslušníci SNB. Jeho tvář je zakomponována do slavné fotografie zatýkání mladé demonstrantky, pořízené při jedné z demonstrací na podzim 1989.
„Já jsem bohužel 17. listopadu nemohl, ale mnoho nechybělo, a bil jsem tam,“ píše se k obrázku. Podle SPD je to reakce na Pavlovu tehdejší kariéru v československé armádě a vojenském zpravodajství.
Petr Pavel v roce 2019 pro Deník N uvedl, že v listopadu 1989 sledoval dění na Národní třídě, i později při demonstracích na Václavském náměstí. Před dvěma lety to rozvedl: „O dění na Národní třídě jsem se dozvěděl pohledem z okna, protože jsem chodil do školy jen pár desítek metrů vedle. V Praze jsem tehdy studoval postgraduální kurz v oboru vojenské zpravodajství. Dali nám doporučení se do ničeho nezapojovat. Byl pátek odpoledne a kvůli zmatku a uzávěrám jsem se na nádraží k cestě za rodinou do Prostějova dostával jen s obtížemi.“
Petr Pavel se v osmdesátých letech jako důstojník Československé lidové armády stal členem KSČ a v armádě se do listopadu 1989 dopracoval do hodnosti kapitána.
V roce 1987 při jeho hodnocení nadřízení ocenili, že „při výchově svých podřízených plně využívá možností kázeňského řádu“.
Historik Petr Blažek v roce 2022, když se o Pavlově minulosti debatovalo v souvislosti s jeho kandidaturou na prezidenta, vyjádřil názor, že jeho spolupráce s režimem byla nadstandardní i na poměry tehdejší armády. U útvaru vykonával funkci předsedy stranické organizace.
„Mým snem tehdy bylo stát se elitním výsadkářem. Členství v KSČ jsem vnímal v mém prostředí jako normální věc a nijak jsem to tehdy neřešil. Dnes vím, že to byla chyba. A lituji toho. Komunistický režim byl zločinný,“ vysvětloval to v prezidentské kampani Pavel.
Sen o výsadkářství si Petr Pavel plnil u útvaru v Prostějově, považovaném v rámci armády za elitní. Výsadkáři zde byli cvičeni na speciální akce v týlu nepřítele, tedy na Západě. Pavel zde dosáhl úrovně velitele roty.
V roce 1987 bylo schváleno jeho přeřazení pod Zpravodajskou správu Generálního štábu a v následujícím roce začal studovat kurz na zpravodajce, což v oficiálních dokumentech ocenil jako „možnost uplatnit se ve společensky prospěšnější a pro něj zajímavější práci“.
Právě při studiu tohoto kurzu, ve kterém se připravoval na případné vysazení na Západě, jej zastihl listopad 1989.
Letos Petr Pavel dorazil na Národní třídu s věncem jako prezident. Lidé jej přivítali potleskem, ale také pískotem.
„Mnohem lepší než křičet na Národní třídě je přijít tam, kde to má smysl, a říct, co jim vadí, co by chtěli zlepšit, případně jaké mají návrhy na to zlepšení, protože každý z nás dokáže něco kritizovat, ale málokdo přijde s návrhem, jak tu situaci zlepšit, aby se to dalo zrealizovat a přineslo to prospěch,“ řekl pak Petr Pavel novinářům. Konfrontace podle něj nic pozitivního nepřináší.
SPD ale jeho postoj považuje za převlékání kabátů, které ona odmítá.
„I po kritickém odstupu od událostí listopadu 1989 nelze nevidět absurditu toho, že po Národní třídě se producíruje člověk, který je dnes stejným nomenklaturním kádrem jako kdysi, zatímco Tomio Okamura je neustále očerňován a hanoben,“ píše SPD v komentáři, který mají ParlamentníListy.cz k dispozici.
Připomíná, že řada členů SPD byla komunistickým režimem pronásledována. Její prezidentský kandidát z roku 2023 Jaroslav Bašta byl signatářem Charty 77 a politickým vězněm.
Jako důvod rozdílného přístupu vidí parlamentní hnutí to, že Tomio Okamura na rozdíl od Pavla hájí české zájmy, a to se dnes nenosí.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo