V létě 1945 byly v Ústí nad Labem povražděny desítky Němců. Podle historiků bylo zabito 40 až 100 lidí. Rozbuškou masakru byla exploze ve zdejším muničním skladě ve čtvrti Krásné Březno. Češi z exploze vinili Němce, především ti Češi, kteří přišli do pohraničí hledat nový začátek. Naproti tomu starousedlíci zdejší Němce hájili.

Podle serveru Wikipedie přijela v srpnu do Ústí vyšetřovací komise, kterou vedl generál Ludvík Svoboda, pozdější prezident.

Výbuch byl pojat jako záminka k vyřízení si účtů s Němci a k jejich rychlému odsunu z Československa. Podle Pirátů bychom si měli připomínat i tyto události, protože ukazují, že i Češi měli ruce od krve. „Nezavírejme oči před svou minulostí,“ volají proto.

„Předseda MNV (tedy vlastně starosta) Josef Vondra se snažil vraždící dav rozhánět na dnešním Mírovém náměstí, kde byli Němci topeni v požární nádrži. Jemu samotnému pak dav hrozil násilím také. Vondra, starousedlík a národní socialista, se jako první poválečný starosta zasloužil o stabilizaci chaotických poměrů a hlasitě taktéž vystupoval proti nekalým metodám komunistů. Za to byl po únoru 1948 odstraněn z veřejných funkcí a zapleten do tzv. procesu se šmelináři, v jehož rámci padala i první obvinění vůči Vondrově stranické kolegyni – Miladě Horákové. Její justiční vražda měla letos taktéž své smutné, kulaté výročí,“ popisují Piráti.

Považují za důležité si tuto historii připomínat zvláště v době, kdy sílí strany, které znovu neváhají na všechny Němce nebo jiné skupiny obyvatel uplatňovat princip kolektivní viny. Vzpomínkové akce na oběti masakru se konají od 90. let.