Podle Sorose by měla Evropská unie pro řešení migrační krize přijít s komplexním plánem, který by přesáhl její hranice. „Členské státy se sobecky zaměřily na své vlastní zájmy a jejich kroky jdou často proti zájmům jiných států. To urychlilo šíření paniky mezi žadateli o azyl, úřady i širokou veřejností. Nejvíce to potom odnesli právě žadatelé o azyl. Na prvním místě musí být syrští uprchlíci, ale nesmí se zapomínat ani na ostatní,“ tvrdí Soros a navrhuje svůj vlastní šestibodový plán. „Za prvé je nutné, aby EU v blízké budoucnosti každoročně přijímala nejméně milion uprchlíků. Jejich přerozdělování musí probíhat spravedlivě, tedy podle principu schváleného minulý týden na společném summitu. V prvních dvou letech by od EU žadatelé dostali po 15 000 eurech, což by jim pomohlo pokrýt náklady na bydlení, zdravotní péči a vzdělávání,“ navrhuje Soros.

Ve druhém bodě svého návrhu vyzývá Evropskou unii, aby poskytla dostatečné finanční prostředky Libanonu, Jordánsku a Turecku, kde se nyní nachází v uprchlických táborech asi čtyři miliony uprchlíků. „Za jeden rok by tato částka měla činit aspoň 5000 eur na uprchlíka či celkově dvacet miliard eur. Turecku zatím EU i po zvýšení na dvojnásobek posílá jen jednu miliardu eur. Vedle toho musí EU pomáhat vytvářet speciální ekonomické zóny, například v Tunisku a Maroku, kam by směřovali investoři a kde by se vytvářela pracovní místa pro místní obyvatelé i uprchlíky. Roční závazek se dle mého názoru může pohybovat mezi osmi až deseti miliardami eur. Další peníze nechť pošlou Spojené státy a zbytek světa. Tyto investice potom může doprovázet vydávání dlouhodobých dluhopisů,“ uvádí Soros.

Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE

V oblasti přistěhovalecké politiky by dle Sorosových úvah měla Evropská unie přistoupit k další centralizaci. Navrhuje vytvořit jeden společný azylový úřad pro celou EU, protože současná „spleť“ osmadvaceti samostatných azylových systémů prý nefunguje. „Je to drahé, neefektivní a ve výsledku vládne jen chaos. Nový úřad by sjednotil veškeré postupy a nastolil společná pravidla. Rychle a bez dalšího prodlení potom bude jasné, kdo má právo na azyl a kdo naopak nikoli,“ míní Soros, který za důležité považuje také zajistit pro uprchlíky bezpečné dopravní kanály z Řecka a Itálie do jejich cílových zemí. „Pro uklidnění paniky jde o bezpodmínečný krok. Logicky se také musí rozšířit bezpečná cesta do hraničních států v regionu. Tím se sníží počet přistěhovalců, již čelí ohrožení života při přeplouvaní Středomoří. Bude také pravděpodobnější, že zůstanou v první zemi, kam se dostanou. To jistě vyžaduje spolupráci mezi EU a OSN, zejména v Turecku.“

„Provozní a finanční opatření Evropské unie by potom mělo následně být využito k vytvoření globálních standardů, prostřednictvím kterých by se zacházelo s žadateli o azyl,“ popisuje Soros pátý bod svého návrhu a dostává se k šestému, tedy finálnímu bodu. „V neposlední řadě je nutné, aby se na integračním procesu podílel soukromý sektor, tedy nevládní organizace, církevní uskupení a společnosti, které by vše pomáhaly financovat a organizovat,“ píše Soros. Exodus z válkou zničené Sýrie se dle Sorose nikdy nemusel vyvinout do takové krize. „Evropa ve spolupráci s mezinárodním společenstvím ji mohla dlouhodobě předvídat. Maďarský premiér Viktor Orbán nyní přišel také se šestibodovým plánem, ale ten podřizuje lidská práva žadatelů o azyl zabezpečením hranic a přímo tak ohrožují jednotu EU a její hodnoty. Evropská unie musí bezpodmínečně přijít se skutečnou azylovou politikou a skoncovat tak s chaosem a zbytečným lidským utrpením,“ uzavírá Soros.