Plány nové německé vlády: Extrémistům sebrat zbraně. A za nenávist zákaz kandidovat

Jedním z nejkontroverznějších bodů je návrh, který by znemožnil lidem s dvojím odsouzením za podněcování nenávisti (Volksverhetzung) kandidovat ve volbách. „V rámci posílení odolnosti naší demokracie upravujeme odejmutí pasivního volebního práva u opakovaně odsouzených za podněcování nenávisti,“ stojí v dokumentu podle serveru Nius. Kritici dlouhodobě upozorňují, že tento paragraf může být politicky zneužit. A to už jen tím, že za podněcování nenávisti se považuje i nyní často stíhaný projev na sociálních sítích.

Koaliční partneři plánují také zpřísnit regulaci internetu a posílit kybernetickou bezpečnost s využitím unijního zákona o digitálních službách (DSA). „V rámci EU se zasadíme o přísnější regulaci algoritmů, které podporují radikalizaci,“ uvádí text. Současně chtějí pokračovat v „důsledném boji proti pravicovému extremismu“.

CDU navrhuje přesunout federální program „Živá demokracie!“ z ministerstva rodiny do ministerstva vnitra. „Přesouváme program ‚Živá demokracie‘ pod BMI,“ píše se v dokumentu.

V oblasti bezpečnosti panují mezi stranami CDU a SPD výrazné neshody. CDU například požaduje větší pravomoci pro sledování komunikace občanů. „Od poskytovatelů elektronických komunikačních služeb budeme v jednotlivých případech povinně vyžadovat, aby dešifrovali a předávali obsah komunikace orgánům činným v trestním řízení,“ navrhuje CDU. Dále chce umožnit „telekomunikační odposlechy zdrojů od okamžiku jejich nařízení“.

Rozpoznávání obličejů na veřejných místech podporuje pouze CDU. „Na nádražích, letištích a dalších kriminalitou zasažených místech zavedeme automatizované rozpoznávání obličejů k identifikaci pachatelů závažných trestných činů,“ uvádí dokument. SPD naopak chce posílit roli policejního zmocněnce Bundestagu, zatímco CDU tuto funkci navrhuje zrušit.

Shoda panuje v otázce nelegálního držení zbraní. Koaliční partneři chtějí zajistit, aby „zejména extremisté nebo lidé s vážnými psychickými poruchami nemohli legálně vlastnit zbraně“. Týkat by se to mohlo i členů AfD, kteří sice nebyli trestně stíháni, ale jejichž regionální organizace je pod dohledem Úřadu na ochranu ústavy.

Migrace: Merz couvá

Z dokumentu vyplývá, že původní Merzovy sliby o radikální změně migrační politiky jsou výrazně oslabeny, ne-li rovnou zapomentuty. Například návrh na „všeobecný zákaz vstupu pro migranty bez platných dokladů“ v dohodě chybí.

V otázce slučování rodin se strany shodly na dočasném pozastavení příjmů pro tzv. subsidiárně chráněné osoby. „Příjem rodinných příslušníků k osobám se subsidiární ochranou pozastavíme na dva roky. Výjimky zůstanou zachovány pro případy těžké nouze,“ uvádí text. Týká se však pouze zlomku případů – zhruba 13 tisíc z celkových 130 tisíc ročně.

Merz původně sliboval: „Hned první den ve funkci nařídím ministerstvu vnitra, aby trvale kontrolovalo německé hranice se všemi sousedy a bez výjimky odmítalo všechny pokusy o nelegální vstup.“ V aktuálním návrhu však stojí: „V souladu s našimi evropskými sousedy budeme na společných hranicích odmítat i žádosti o azyl. Chceme podniknout všechny právní kroky k omezení nelegální migrace.“

Tato formulace je mnohem mírnější než původní Merzův požadavek na „faktický zákaz vstupu pro všechny, včetně osob nárokujících si ochranu“.

Strany se shodly na rozšíření seznamu „bezpečných zemí původu“ o Alžírsko, Indii, Maroko a Tunisko. Spor však panuje kolem návrhu CDU na přesunutí azylových řízení do tzv. bezpečných třetích zemí. SPD tento plán odmítá.

Zatímco CDU chce omezit sociální dávky pro osoby povinné k odjezdu, SPD navrhuje rozšířit možnosti legálního pobytu. „Chceme najít perspektivu pro lidi bez zajištěného pobytového statusu, kteří jsou v učňovském nebo vysokoškolském vzdělání nebo pracují,“ uvádí SPD. CDU naopak trvá na tom, že „právo na pobyt musí být výjimkou, nikoli pravidlem“.

Přestože CDU dříve kritizovala „zlehčování německého pasu“, nyní se strany shodly na zachování zrychleného procesu udělování občanství. SPD trvá na reformě, CDU však dodává: „Budeme zkoumat, zda lze odebrat občanství extremistům nebo teroristickým podporovatelům, pokud mají jiné státní občanství.“

„Černo-červená koalice plynule pokračuje ve speciální autoritářské cestě semaforové koalice v Evropě. Plány představují „masivní zásah“ do pasivního volebního práva. U kancléře Merze hrozí, že se stane hrobníkem demokracie,“ komentovala plánovaná opatření vládní koalice SPD a CDU předsedkyně AfD Alice Weidelová.

Schwarz-rot setzt den autoritären Sonderweg der Ampel in Europa nahtlos fort: Ein derartig massiver Eingriff in das passive Wahlrecht legt die Axt an das Fundament unserer freiheitlich-demokratischen Grundordnung. Ein Kanzler Merz droht zum Totengräber der Demokratie zu werden. pic.twitter.com/buFtqVzo7Y
— Alice Weidel (@Alice_Weidel) March 27, 2025

Posvítila si i na plánovanou podporu mainstreamových médií. „CDU a SPD plánují bezprecedentní kontrolu nad mediálním prostředím – pod záminkou boje proti „nenávisti a podněcování“ a „dezinformacím“ se očekává další omezení svobody projevu,“ napsala Weidelová s odkazem na zpravodajský server Nius.

CDU und SPD planen eine beispiellose Kontrolle der Medienlandschaft – unter dem Vorwand, „Hass und Hetze“ sowie „Desinformation“ zu bekämpfen, wird die Meinungsfreiheit voraussichtlich noch stärker eingeschränkt. pic.twitter.com/Z9nYSMwJOj
— Alice Weidel (@Alice_Weidel) March 28, 2025

Podle Weidelové zároveň pokračuje snižování bezpečnosti v Německu. „Násilná kriminalita na rekordní úrovni v roce 2024! Vůdci nárůstu násilí nožem jsou Bavorsko pod vedením CSU (+110 %) a Severní Porýní-Vestfálsko pod vedením CDU (+20,6 %). V roce 2024 bylo 29 000 trestných činů souvisejících s nožem; statisticky je každý den ohroženo nebo napadeno nožem 80 občanů. Sexuální trestné činy opět vzrostly o 9,3 %. CDU & SPD nicméně odmítají změnit kurz – a takto to bude pokračovat i letos,“ povzdechla si předsedkyně AfD na síti X s odkazem na server Die Welt.

Gewaltkriminalität in 2024 auf Rekordniveau! Spitzenreiter beim Anstieg von Messergewalt sind das CSU-regierte Bayern (+110%) und das CDU-regierte NRW (+20,6%). 29.000 Straften mit "Messerbezug" gab es 2024, statistisch werden 80 Bürger täglich entweder mit dem Messer bedroht… pic.twitter.com/VY5Q5VZa3c
— Alice Weidel (@Alice_Weidel) March 28, 2025

„Několik politiků AfD bylo v minulosti obviněno z podněcování k nenávisti, někdy i několikrát – ale řízení bylo často uzavřeno bez rozsudku. Jsou mezi nimi prominentní tváře jako Björn Höcke, kterého durynský zemský parlament v září 2023 zbavil imunity kvůli podezření z podněcování k nenávisti. Krajský soud v Mühlhausenu proti němu povolil odpovídající obžalobu. Také Beatrix von Storchová byla kolínskou policií nahlášena za podněcování k nenávisti a její řízení bylo rovněž zastaveno. Höcke se také vyslovil pro to, aby bylo podněcování k nenávisti a popírání holocaustu netrestáno,“ píše zpravodajský server Berliner Zeitung.

Dále deník popisuje, že trestný čin podněcování k nenávisti je definován § 130 německého trestního zákoníku (StGB). Kdo se vyjádří „způsobem, který by mohl narušit veřejný klid“, může být potrestán odnětím svobody až na pět let. Podle trestního zákoníku mezi takové výroky patří výroky „proti národnostní, rasové, náboženské nebo etnické skupině“. Kromě toho může být odsouzen každý, kdo „podněcuje k nenávisti mezi částí populace nebo vyzývá k násilí či svévolným opatřením“. Každý, kdo „útočí na lidskou důstojnost druhých“ tím, že „uráží, zlomyslně znevažuje nebo pomlouvá část populace nebo jednotlivce kvůli jejich členství ve skupině, je rovněž vinen tímto trestným činem,“ informuje Berliner Zeitung.